Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jíme hnusy! Zfalšovat se dá cokoliv, tvrdí Státní potravinářská inspekce

Jíme hnusy! Zfalšovat se dá cokoliv, tvrdí Státní potravinářská inspekce

Foto: Pixmac

Jedním z největších potravinářských problémů v České republice jsou již dlouhou dobu nekvalitní a falšované potraviny. Částečně za to však mohou sami spotřebitelé, kteří mohou výrazným způsobem ovlivnit, jak kvalitní potravina jim přistane v košíku. V honu za nekvalitními potravinami také přitvrzuje Státní potravinářská inspekce, která za poslední roky zněkolikanásobila výši kontrol, zejména na základě stížností zákazníků.

Zatímco v předchozích letech prováděla Státní potravinářská inspekce ročně zhruba 2500 kontrol, od roku 2012 tento počet stoupl více než dvojnásobně. Podle ředitele Martina Klanici, za to mohou zejména spotřebitelé, kteří se rozhodli, že je na čase situaci řešit.

Klanica v nedělních Otázkách Václava Moravce podotkl, že ne všechny stížnosti zaslané do úřadu jsou oprávněné. Zhruba třetina stížností oprávněná je, další třetina ale jen částečně. Zbytek stížností, které inspekce dostává, jsou podle něj neoprávněné. I přesto se ale jedná o obrovský pokrok ve vnímání spotřebitelů potravinového průmyslu.

Rozsáhlým problémem je také falšování potravin. Podle Klanici je to zejména proto, že zfalšovat se dá prakticky cokoliv, a i když většina falšovaných potravin není zdraví nebezpečná, jde o cílené klamání zákazníka. K situaci se v Otázkách vyjádřila také Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT, která tvrdí, že nejčastěji se falšují drahé potraviny. Jedním z ukazatelů takové pochutiny může být podezřele nízká cena nebo zkomolenina, popřípadě zdrobnělina názvu.

Zajímavým faktem je, že za poslední roky inspekce zdvojnásobila výši udělených pokut při stejném množství kontrol. Podle ředitele inspekce je to znak, který potvrzuje, že zvyšování pokut je správná cesta v boji proti nekvalitním potravinám. I přesto jsou však někteří výrobci nepoučitelní.

Podobný pohled na situaci má i Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu. Podle něj za aktuální situaci také může Evropská unie, konkrétně přísné dodržování jejich pravidel. "Zatímco my dodržujeme pravidla na 100%, ostatní státy kolem nás na to kašlou," tvrdí Vaněk.

Jako další příklad podhodnocování potravin uvádí proklamované pomazánkové máslo, které nám bylo zakázáno. Dodává však, že určitou roli zde hraje i politika a lobbismus, který má na i v této sféře velký vliv. 

Za příklad dává klasický český buřt. "Dneska do buřtu můžete namlít, co se vám zlíbí, to maso může jet třeba kolem vlakem. Zatímco špekáček, ten už podléhá vyhlášce 326 z roku 2001, který už má jasně definováno, kolik tam může být vepřového, hovězího, jak má být převázán...," pokračuje Vaněk s tím, že ve stejné vyhlášce je i drůběží špekáček, který těmto podmínkám podléhat nemusí.

I přes všechny tyto nedostatky Klanica dodává, že: "Spotřebitelé musí při nákupu používat selský rozum a řadu věcí se mohou dozvědět z obalů na potravině, kterou se rozhodnou koupit. Pak jsou věci, se kterými si spotřebitelé neporadí, a od toho je tady státní dozor," sdělil Otázkám Václava Moravce.

Témata:  potraviny

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.