Jedním z největších potravinářských problémů v České republice jsou již dlouhou dobu nekvalitní a falšované potraviny. Částečně za to však mohou sami spotřebitelé, kteří mohou výrazným způsobem ovlivnit, jak kvalitní potravina jim přistane v košíku. V honu za nekvalitními potravinami také přitvrzuje Státní potravinářská inspekce, která za poslední roky zněkolikanásobila výši kontrol, zejména na základě stížností zákazníků.
Zatímco v předchozích letech prováděla Státní potravinářská inspekce ročně zhruba 2500 kontrol, od roku 2012 tento počet stoupl více než dvojnásobně. Podle ředitele Martina Klanici, za to mohou zejména spotřebitelé, kteří se rozhodli, že je na čase situaci řešit.
Klanica v nedělních Otázkách Václava Moravce podotkl, že ne všechny stížnosti zaslané do úřadu jsou oprávněné. Zhruba třetina stížností oprávněná je, další třetina ale jen částečně. Zbytek stížností, které inspekce dostává, jsou podle něj neoprávněné. I přesto se ale jedná o obrovský pokrok ve vnímání spotřebitelů potravinového průmyslu.
Rozsáhlým problémem je také falšování potravin. Podle Klanici je to zejména proto, že zfalšovat se dá prakticky cokoliv, a i když většina falšovaných potravin není zdraví nebezpečná, jde o cílené klamání zákazníka. K situaci se v Otázkách vyjádřila také Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT, která tvrdí, že nejčastěji se falšují drahé potraviny. Jedním z ukazatelů takové pochutiny může být podezřele nízká cena nebo zkomolenina, popřípadě zdrobnělina názvu.
Zajímavým faktem je, že za poslední roky inspekce zdvojnásobila výši udělených pokut při stejném množství kontrol. Podle ředitele inspekce je to znak, který potvrzuje, že zvyšování pokut je správná cesta v boji proti nekvalitním potravinám. I přesto jsou však někteří výrobci nepoučitelní.
Podobný pohled na situaci má i Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu. Podle něj za aktuální situaci také může Evropská unie, konkrétně přísné dodržování jejich pravidel. "Zatímco my dodržujeme pravidla na 100%, ostatní státy kolem nás na to kašlou," tvrdí Vaněk.
Jako další příklad podhodnocování potravin uvádí proklamované pomazánkové máslo, které nám bylo zakázáno. Dodává však, že určitou roli zde hraje i politika a lobbismus, který má na i v této sféře velký vliv.
Za příklad dává klasický český buřt. "Dneska do buřtu můžete namlít, co se vám zlíbí, to maso může jet třeba kolem vlakem. Zatímco špekáček, ten už podléhá vyhlášce 326 z roku 2001, který už má jasně definováno, kolik tam může být vepřového, hovězího, jak má být převázán...," pokračuje Vaněk s tím, že ve stejné vyhlášce je i drůběží špekáček, který těmto podmínkám podléhat nemusí.
I přes všechny tyto nedostatky Klanica dodává, že: "Spotřebitelé musí při nákupu používat selský rozum a řadu věcí se mohou dozvědět z obalů na potravině, kterou se rozhodnou koupit. Pak jsou věci, se kterými si spotřebitelé neporadí, a od toho je tady státní dozor," sdělil Otázkám Václava Moravce.
Témata: potraviny
Související
20. května 2025 12:26
13. května 2025 11:20
26. února 2025 12:02
24. října 2024 11:49
21. září 2024 9:07
8. září 2024 16:21
