Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodina, nebo kariéra? Ženy si většinou musí vybrat

Rodina, nebo kariéra? Ženy si většinou musí vybrat

Foto: DataLife

Češky si podle průzkumu OECD pořád musí ve velké části případů vybrat. Buď kariéra nebo rodina. Nejhůř jsou na tom třicátnice.

Podle nedávného průzkumu OECD jsou Češky kvůli dětem stále silně znevýhodněné na poli práce a při budování kariéry zaostávají za muži. Nejhůř jsou na tom ženy po třicítce.

"Po 32. roce věku nastává prudký útlum kompetencí, bohužel zejména u žen. U nich je útlum až drastický a trvá od 32. do 40. roku, nikde na světě není tak prudký,“ potvrdil sociolog Petr Matějů Českému rozhlasu.

Pomohlo by více flexibilních a částečných úvazků, firemních školek a podobných zařízení, aby ženy neztratily tempo, měly možnost si průběžně zlepšovat kvalifikaci a neujížděl jim vlak oborové gramotnosti. Těch je ale pořád bohužel zoufalý nedostatek.

Také matky, které se v Česku rozhodnou studovat kupříkladu vysokou školu, to nemají jednoduché, ne všechny školy jsou ochotné přizpůsobit jim studijní program.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.