Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Operátoři překvapují: Dárcovské SMS prošly revoluční změnou

Operátoři překvapují: Dárcovské SMS prošly revoluční změnou

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Dárcovské esemesky patří v současnosti v Česku mezi nejoblíbenější formu charity a poskytnutí pomoci pro postižené živelními katastrofami. Nově by měly SMS pomoci ještě více, protože všichni tři mobilní operátoři se rozhodli snížit poplatky za dárcovské esemesky. Dosud si nechávali tři koruny z každé dárcovské SMS, nyní to bude 1,50 koruny, touto částkou se budou hradit náklady. Víte, na co Češi zatím nejvíce přispívali?

Dárcovské SMS (DMS) fungují v českých krajích již devět let, na veřejně prospěšné a dobročinné projekty skrze ně lidé zaslali přibližně 430 milionů korun. Největší vlna podpory se zvedla v roce 2010 po zemětřesení na Haiti a povodních v Česku, tehdy dárci zaslali skoro 2,26 milionu DMS, na účtech neziskovek tak přibylo 61 milionů korun. Do půlky června pak třeba na letošní povodně poslali lidé přes 160 tisíc DMS. Za celou existenci DMS v Česku lidé zaslali přes 14 milionů dárcovských SMS, což dělá přes 400 milionů korun.

Výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová krok operátorů uvítala. „Projekt od svého počátku respektoval zásadu minimálních nákladů na svoje fungování a díky tomuto rozhodnutí se z dárcovských SMS stane ještě efektivnější nástroj pro účinné mobilní dárcovství."

Témata:  mobilní operátoři

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.