Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká spořitelna vykazuje enormní zisky. Na čem tolik vydělává?

Česká spořitelna vykazuje enormní zisky. Na čem tolik vydělává?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Česká spořitelna v loňském roce meziročně zvýšila konsolidovaný čistý zisk o 21,8 procenta na 16,61 miliardy korun. Tento výsledek kladně ovlivnilo zvýšení provozních výnosů, pokles tvorby opravných položek na úvěrová rizika a nárůst výnosů z finančních aktiv, informoval finanční ústav.

Provozní zisk se meziročně zvýšil o 2,5 procenta na 26,29 miliardy korun.

K růstu zisku přispěl vysoký nárůst čistého zisku z obchodních operací - obchodování s cennými papíry, devizové obchody, který meziročně vzrostl více než čtyřnásobně. Čisté příjmy z poplatků a provizí meziročně klesly o pět procent na 11,77 miliardy korun. Klienti tak meziročně zaplatili na poplatcích o 613 milionů korun méně. Ke snižování příjmů z poplatků přispělo i častější využívání internetového bankovnictví. To se dnes uskutečňuje v 98 procentech transakcí.

Objem vkladů klientů vzrostl o 4,8 procenta a převýšil tak růst klientských úvěrů (1,2 procenta). Nově otevřeno bylo téměř 30 tisíc Osobních účtů, jejich celkový počet se vyšplhal k 2,3 milionu.

Výrazný nárůst také zaznamenala poptávka po hypotečních úvěrech, jejichž celkové portfolio se zvýšilo o 9,1 procenta.

Témata:  Česká spořitelna

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.