Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slováci dřou na chleba 23 minut. A co my Češi?

Slováci dřou na chleba 23 minut. A co my Češi?

Foto: Pixmac

Zajímá vás jak si se svým příjmem stojíte oproti ostatním státům v Evropě? Víte, jak rychle vyděláte třeba na chleba? Nebo na oblíbený sendwich BigMac? Pak čtěte následující řádky.

Většina Čechů si myslí, že oproti okolním státům vydělává mnohem méně peněz. Ale je to skutečně tak? Nedá se to jednoznačně říct - v každém státě jsou jiné ceny. Portál peníze.cz připravil zajmavé srovnání, podle kterého se dá říci, kde si lidé vydlají nejvíc. Respektive, kde si nejdříve pracující člověk vydělá na konkrétní zboží.

Víte, za jak dlouho vyděláte na jeden kilogram chleba? V Česku to v průměru vychází na 12 minut. To není špatné. Například ve Francii to v průměru trvá o rovných deset minut déle, tedy 22 minut práce. Naši sousedi na Slovensku si na kilogram základního pokrmu vydělají ještě o minutu déle než Francouzi. Tedy za 23 minut.

Oblíbený pokrm mládeže - sendwich BigMac zná asi každý student na světě. Jenže v každé zemi trvá jinou dobu, než si na něj vyděláte. V Česku to průměrnému pracovníkovi trvá asi 38 minut. Slováci si na BigMac vydělají v průměru hodinu a dvě minuty.

Dalším artiklem, který podrobíme srovnání, je iPod. Zatímco průměrný Čech si na něj vydělá za 43 hodin práce, Slovákovi to trvá o dvě hodiny déle - 45 hodin.

Témata:  Česko Slovensko platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.