Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

POZOR! Od 1. ledna musí mít domy energetický štítek.Týká se to i vás?

Od ledna by už nemělo docházet k nepříjemném překvapení, kdy si lidé pronajmou či zakoupí byt a později zjistí, že se jim kvůli jeho energetické náročnosti bydlení výrazně prodraží. Od ledna totiž musí mít domy energetické štítky, které zájemcům napoví, jak účty za topení zasáhnou jejich peněženku.

Nové energetické štítky musí mít od ledna všechny nové budovy, domy, které prošly výraznější stavební úpravou, a také je budou muset pořídit majitelé, kteří chtějí svou nemovitost prodat nebo pronajmout. Štítky se přitom dělí do sedmi kategorií označených písmeny A až G a jejich pořízení vyjde na několik tisíc korun.

Zákon, který je štítky zavádí, prohlasovali v září poslanci i přes veto prezidenta Václava Klause, která jej označil za zákon, který patří k nejhorším a nejškodlivějším zákonům ve svobodné společnosti, o jejichž podpis kdy byl jako prezident republiky požádán.

"Samotnou směrnici považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi," uvedl Klaus ve svém odůvodnění.

Samotný zákon je totiž ve skutečnosti implementací evropské směrnice o snížení energetické náročnosti budov. Podle normy by stavby měly mít průkaz energetické náročnosti, který by byl stejně jako štítek na spotřebičích jednotným označením energetické zátěže. Od opatření si autoři slibují, že vytvoří nepřímý tlak na snížení energetické zátěže u nově stavěných budov.

U domů s více byty by stačil jeden štítek pro celý dům, což by mělo majitelům bytu ulehčit situaci, kdyby chtěli svou nemovitost například prodat.

Pokud by Poslanecká sněmovna nedokázala zákon v září 2012 definitivně schválit, hrozily by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) České republice sankce ve výši 200 až 500 tisíc korun denně. "Pokud zákon nepřijmeme, tak proces velmi rychle dospěje k Evropskému soudnímu dvoru," řekl při projednávání Kuba s tím, že jeho následným rozhodnutím by stát stejně musel zákon zavést.

Zákon také zavádí energetické posudky a kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie, které by stejně jako i kontrolu klimatizačních systémů dělali specialisté. Nad nimi by pak stál nezávislý orgán - Státní energetická inspekce. Ministerstva chtějí, aby zákon vedl k větší konkurenci výrobců a dovozců stavebních výrobků, kteří se budou snažit nabídnout co nejlepší energeticky nenáročné komponenty.

Průkaz energetické náročnosti nepotřebují budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m2, objekty určené pro bohoslužby (kostely, mešity či chrámy), objekty pro rodinnou rekreaci (chaty a chalupy) a průmyslové a zemědělské budovy se spotřebou do 700 GJ.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.