Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

POZOR! Od 1. ledna musí mít domy energetický štítek.Týká se to i vás?

Od ledna by už nemělo docházet k nepříjemném překvapení, kdy si lidé pronajmou či zakoupí byt a později zjistí, že se jim kvůli jeho energetické náročnosti bydlení výrazně prodraží. Od ledna totiž musí mít domy energetické štítky, které zájemcům napoví, jak účty za topení zasáhnou jejich peněženku.

Nové energetické štítky musí mít od ledna všechny nové budovy, domy, které prošly výraznější stavební úpravou, a také je budou muset pořídit majitelé, kteří chtějí svou nemovitost prodat nebo pronajmout. Štítky se přitom dělí do sedmi kategorií označených písmeny A až G a jejich pořízení vyjde na několik tisíc korun.

Zákon, který je štítky zavádí, prohlasovali v září poslanci i přes veto prezidenta Václava Klause, která jej označil za zákon, který patří k nejhorším a nejškodlivějším zákonům ve svobodné společnosti, o jejichž podpis kdy byl jako prezident republiky požádán.

"Samotnou směrnici považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi," uvedl Klaus ve svém odůvodnění.

Samotný zákon je totiž ve skutečnosti implementací evropské směrnice o snížení energetické náročnosti budov. Podle normy by stavby měly mít průkaz energetické náročnosti, který by byl stejně jako štítek na spotřebičích jednotným označením energetické zátěže. Od opatření si autoři slibují, že vytvoří nepřímý tlak na snížení energetické zátěže u nově stavěných budov.

U domů s více byty by stačil jeden štítek pro celý dům, což by mělo majitelům bytu ulehčit situaci, kdyby chtěli svou nemovitost například prodat.

Pokud by Poslanecká sněmovna nedokázala zákon v září 2012 definitivně schválit, hrozily by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) České republice sankce ve výši 200 až 500 tisíc korun denně. "Pokud zákon nepřijmeme, tak proces velmi rychle dospěje k Evropskému soudnímu dvoru," řekl při projednávání Kuba s tím, že jeho následným rozhodnutím by stát stejně musel zákon zavést.

Zákon také zavádí energetické posudky a kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie, které by stejně jako i kontrolu klimatizačních systémů dělali specialisté. Nad nimi by pak stál nezávislý orgán - Státní energetická inspekce. Ministerstva chtějí, aby zákon vedl k větší konkurenci výrobců a dovozců stavebních výrobků, kteří se budou snažit nabídnout co nejlepší energeticky nenáročné komponenty.

Průkaz energetické náročnosti nepotřebují budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m2, objekty určené pro bohoslužby (kostely, mešity či chrámy), objekty pro rodinnou rekreaci (chaty a chalupy) a průmyslové a zemědělské budovy se spotřebou do 700 GJ.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.