Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Druhá vlna krize přichází. Eurozóna je opět v recesi

Dluhová krize některých členských států Evropské unie táhne ke dnu celou ekonomiku eurozóny. Navzdory přetrvávajícímu růstu Francie a Německa se celková hospodářská situace států platících eurem zhoršuje. Zveřejněná data za poslední čtvrtletí hlásí propad o 0,1%. Informuje agentura Reuters.

Podle odhadů Evropské komise letos se hospodářství eurozóny letos propadne o 0,4%. Příští rok by se však mělo vrátit k růstu, byť zcela minimálnímu. Podle analytiků panuje především mezi investory značná nejistota. Stále totiž narůstá tlak Evropanů na jejich vlády, aby ukončily politiku úsporných škrtů.

Server The Guardian v této souvislosti uvádí, že optimismus Bruselu nemusí být zcela na místě a hospodářství může zaznamenat propad i příští rok. Podle některých názorů se tak vyplňuje předpověď, že krize, která vypukla v roce 2008, bude mít ve skutečnosti dvojí dno.

Témata:  EU krize

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.