Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Připlatíme si: Brambory zdraží o třicet procent!

Připlatíme si: Brambory zdraží o třicet procent!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Kilogram brambor zdraží o dvě až tři koruny, napsal v pondělním vydání časopis Týden. Důvodem je podle něj nižší sklizeň a menší plocha osázených polí.

Pěstitelé si podle časopisu chtějí také kompenzovat loňský rok, kdy byly ceny brambor kvůli jejich nadbytku velmi nízké. "Naše ceny letos vzrostou minimálně o třicet procent," uvedl v týdeníku Jan Hochman, předseda družstva Bramko Semice, jež je největším pěstitelem brambor v zemi. "Kilogram budeme velkoodběratelům prodávat i za více než čtyři koruny," tvrdí ekonomický ředitel družstva Aleš Schneiberg.

V loňském roce byla přitom cena výrazně nižší. "Loni se ceny pohybovaly v průměru okolo 2,50 koruny za kilogram, letos vzrostou zhruba na čtyři koruny," potvrdil Týdnu Jiří Zvolánek, místopředseda Ústředního bramborářského svazu ČR, ve kterém zastupuje pěstitele.

Podle agrárního analytika Petra Havla však pěstitelé brambor nemají pro tak razantní zdražení důvod. "Třetinový růst cen považuji za příliš ostrý odhad," tvrdí Havel. Konečné zdražení nebude podle jeho názoru tak výrazné. "Producenti budou moci zdražit jen o tolik, kolik jim dovolí konkurence a tlak obchodních řetězců."

Témata:  potraviny zdražování

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.