Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodovou reformu bude třeba odložit, přiznala místopředsedkyně TOP 09

Důchodovou reformu bude třeba odložit, přiznala místopředsedkyně TOP 09

Foto: DataLife

Pokud se nepodaří vládní koalici přehlasovat prezidentské veto k prováděcím zákonům k penzijní reformě, která se má rozběhnout od příštího roku, bude na místě uvažovat o odložení účinnosti celé reformy. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

"V takovém případě, že nebudou přijaty prováděcí zákony a odstraněna ta legislativní chyba, která tam v tuto chvíli je, tak si myslím, že musíme jednat o odložení účinnosti," uvedla Langšádlová.

Ona chyba, která vznikla na základě různých pozměňovacích návrhů k reformě, souvisí s výběrem peněz od živnostníků a stát by mohl přijít o desítky miliard korun na důchody. Vyřešit ji měly právě prováděcí zákony, které ale prezident Václav Klaus vetoval.

Pokud se nepodaří jeho veto přehlasovat, není možné podle místopředsedkyně TOP 09 systém spustit od prvního ledna příštího roku. "Pan prezident nám způsobil obrovskou právní nejistotu," dodala Langšádlová.

Místopředsedkyně však také dodala, že jakékoliv posouvání vidí jako chybu a reforma měla být schválena vzhledem k situaci v zemi už před lety.

Témata:  důchodová reforma

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.