Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Jaderné elektrárny by měly v roce 2030 vyrábět polovinu veškeré elektřiny v Česku a éra štědré podpory obnovitelných zdrojů by měla skončit, jakmile dosáhneme podílu 15 procent. Ve své zprávě tuto novou strategii doporučuje Pačesova komise, informují v pondělním vydání Hospodářské noviny.

Zprávu osmičlenné skupiny odborníků a ekonomů v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem dnes obdrží ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na níž české energetika a průmysl čekají už tři roky, uvádí Hospodářské noviny.Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Definitivní podobu by měl mít do konce srpna. Zůstává dost nejasností, ale v zásadním se představy ministerstva a Pačesovy komise shodují. Podíl elektřiny z jádra by měl dosáhnout až poloviny, popisují Hospodářské noviny.Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech, píší Hospodářské noviny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.