Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Jaderné elektrárny by měly v roce 2030 vyrábět polovinu veškeré elektřiny v Česku a éra štědré podpory obnovitelných zdrojů by měla skončit, jakmile dosáhneme podílu 15 procent. Ve své zprávě tuto novou strategii doporučuje Pačesova komise, informují v pondělním vydání Hospodářské noviny.

Zprávu osmičlenné skupiny odborníků a ekonomů v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem dnes obdrží ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na níž české energetika a průmysl čekají už tři roky, uvádí Hospodářské noviny.Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Definitivní podobu by měl mít do konce srpna. Zůstává dost nejasností, ale v zásadním se představy ministerstva a Pačesovy komise shodují. Podíl elektřiny z jádra by měl dosáhnout až poloviny, popisují Hospodářské noviny.Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech, píší Hospodářské noviny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.