Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Pačesova komise chce 50 procent elektřiny z atomu

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Jaderné elektrárny by měly v roce 2030 vyrábět polovinu veškeré elektřiny v Česku a éra štědré podpory obnovitelných zdrojů by měla skončit, jakmile dosáhneme podílu 15 procent. Ve své zprávě tuto novou strategii doporučuje Pačesova komise, informují v pondělním vydání Hospodářské noviny.

Zprávu osmičlenné skupiny odborníků a ekonomů v čele s bývalým předsedou Akademie věd Václavem Pačesem dnes obdrží ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a bude mít zásadní vliv na novou státní energetickou koncepci, na níž české energetika a průmysl čekají už tři roky, uvádí Hospodářské noviny.Jedná se o zásadní dokument, který má na budoucí desítky let určit, kam se bude česká energetika ubírat. Definitivní podobu by měl mít do konce srpna. Zůstává dost nejasností, ale v zásadním se představy ministerstva a Pačesovy komise shodují. Podíl elektřiny z jádra by měl dosáhnout až poloviny, popisují Hospodářské noviny.Dnes se pohybuje okolo jedné třetiny. Znamenalo by to tedy dostavbu dalších dvou bloků Temelína a případně jednoho v Dukovanech, píší Hospodářské noviny.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.