Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína přišla o post největšího obchodního partnera USA

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Čína v letošním prvním pololetí v důsledku obchodních sporů mezi Washingtonem a Pekingem přišla o post největšího obchodního partnera Spojených států. Vyplývá to podle listu The Wall Street Journal (WSJ) z pátečních údajů amerického ministerstva obchodu.

Hodnota vzájemné výměny zboží mezi USA a Čínou v pololetí klesla o 14 procent na 271 miliard dolarů (zhruba 6,3 bilionu Kč). Čína tak z první příčky mezi obchodními partnery USA, kterou držela v letech 2015 až 2018, klesla až na třetí místo za Mexiko a Kanadu, píše WSJ.

Import z Číny do USA v pololetí klesl o 12 procent a export z USA do Číny se propadl o 19 procent. Washington a Peking spolu od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe uvalují nová cla.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že od 1. září zavede dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do Spojených států dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč).

Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky. Spojené státy již dříve zavedly cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů (5,8 bilionu Kč). Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů (2,6 bilionu Kč).

Témata:  Čína USA obchodní válka

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.