Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dodavatelé energií chtějí odškodné od zákazníků

Dodavatelé energií chtějí odškodné od zákazníků

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Až několik set milionů korun by jako odškodné od svých zákazníků mohli požadovat dodavatelé energií. Informaci v pondělí zveřejnil časopis Týden.

Při změně dodavatele elektřiny a plynu mnoho lidí podepíše více smluv za sebou, ty pak mohou platit současně. Od velkého množství zákazníků se chystají vymáhat odškodné velké i malé společnosti podnikající v oblasti dodávání energie.

Jedná se o několik tisíc malých případů, v kterých dodavatelé chtějí od odběratelů vymáhat tisíce korun za ušlé zisky a porušování smluvních podmínek.

„Je to úplně zásadní problém. Na celém trhu můžeme mluvit zhruba o sto tisících smlouvách, které tady poletují ve vzduchu,“ řekl Týdnu obchodní ředitel dodavatele elektřiny a plynu Českého energetického centra, Vladimír Vokroj, který v minulosti dlouhodobě působil v ČEZu.

Vysoké množství smluv, které „poletují vzduchem“, je způsobeno agresivními způsoby prodeje podomních obchodníků. Zákazníci často podepíší několik smluv za sebou, přičemž nesolidní obchodníci, kteří jsou zmocněni k vyřizování agendy přechodu, neprovedou kroky potřebné ke zrušení starších smluv. Jeden odběratel je tak ve stejné chvíli povinen plnit smluv několik.

„Těchto případů je stoprocentně velké množství. Troufnu si říct, že to bude deset, možná do dvaceti procent,“ řekl majitel a šéf Bohemia Energy Jiří Písařík. Například v loňském roce změnilo dodavatele elektřiny na 374 tisíc domácností.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.