Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Není pokladna jako pokladna. Jak fungují systémy pro EET po dvou letech?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Storyous

Pokud si podnikatelé objednají systémy EET, které jsou placeny jednorázově jen na začátku, často nakonec zjistí, že se podmínky změnily. Musí pak buď přejít na měsíční poplatek, nebo jim je smlouva zrušena. Častým problémem je i chybějící možnost systémy aktualizovat, takže se do nich nepropisují nová pravidla, jako je například změna sazby DPH.  Vyplývá to z analýzy společnosti Storyous.

Na trhu se od ostrého startu EET v prosinci 2016 objevily systémy, aplikace a služby, které odesílání údajů řeší. Spadají do dvou skupin: ty první podnikatel nakoupí jednorázově s pocitem, že má vystaráno. Ty druhé pak zahrnují pořízení samotného zařízení a následně například měsíční poplatek za fungování služby. Na jednorázovém principu fungují hlavně různé jednoduché kalkulačky či aplikace. Jsou levnější a lákají především drobné podnikatele – ti by se ovšem měli mít na pozoru před nekalými praktikami.

„Většina poskytovatelů těchto jednorázově placených řešení cílí na rychlý růst klientské báze – jejich klienti uzavírají smlouvy s vidinou nízkých dlouhodobých nákladů. Je ale třeba si uvědomit, že tento model není dlouhodobě finančně udržitelný. Přestože poskytovatel nabízí službu bez měsíčních poplatků, podnikatelé by měli počítat s tím, že to nemusí být navždy. Jednorázová platba by tedy neměla být jediným kritériem výběru,“ říká Igor Třeslín ze společnosti Storyous, která poskytuje pokladní a EET systémy pro restauraceRadí, aby podnikatelé porovnali více nabídek z hlediska nejen ceny, ale i kvality a obsahu nabízených služeb. Samozřejmě je potřeba pročíst bedlivě smlouvu i obchodní podmínky.

Jednoduché aplikace často nepočítají s aktualizacemi

Jednorázově placená řešení také často nenabízí možnost aktualizace. Přitom v oblasti obchodu i pohostinství se pravidla často mění, například při nastavení DPH u jednotlivých typů zboží. „V systémech pro řešení EET musí být možnost zohlednit změny legislativy či nová pravidla. Ne vždy se tak děje. Stává se tedy, že podnikatel zaplatí za kalkulačku či aplikaci, kterou vlastně po pár měsících nemůže používat, protože obsahuje nesprávné údaje,“ varuje Třeslín.

Zákaznický servis a náhradní řešení v případě reklamace by měly být samozřejmostí

Podnikatelé by se před podpisem smlouvy měli zajímat také o to, co se bude dít v případě reklamace nefunkčního řešení. „Provozovatel nemůže fungovat, pokud není schopen vydávat účtenky, což je samo o sobě protizákonné, nemluvě o odesílání dat na Finanční správu. Je proto potřeba ověřit, zda poskytovatel pokladního systému poskytuje v případě reklamace automaticky náhradní zařízení,“ zdůrazňuje Třeslín.

Zásadní je také zákaznická podpora. Ať už je ve formě telefonické linky či online chatu, měl by ji poskytovatel služby zajišťovat i mimo obvyklé pracovní hodiny. Restaurace, bary, vinárny či benzinové stanice totiž často fungují buď nonstop či do pozdních nočních hodin. Kdykoliv během své otevírací doby by měly mít k dispozici asistenci pro řešení případných problémů.

Témata:  EET (elektronická evidence tržeb)

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.