Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit EU vzkázal Británii: Lepší dohodu o brexitu mít nebudete

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Čtyři měsíce před britským odchodem z Evropské unie potvrdil mimořádný summit EU text dohody, kterou se má historicky první odchod členské země řídit. Schválil také politickou deklaraci popisující, jak si obě strany představují budoucí těsnou spolupráci v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství. Prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí zároveň poslali jednoznačnou zprávu britské sněmovně, když opakovaně zdůrazňovali, že nynější dohoda je nejlepším kompromisem, jakého bylo možné za 524 dnů vyjednávání dosáhnout, a na dojednání něčeho jiného může Londýn zapomenout.

Jako dohodu, která splní to, co chtěli britští občané, když se v roce 2016 pro brexit vyslovili, dnes dokument v Bruselu interpretovala také britská premiérka Theresa Mayová - zmínila se přitom o konci volného pohybu osob a tedy zastavení migrace z ostatních zemí EU, o konci každoročních plateb do unijního rozpočtu i o plném návratu suverenity, pokud jde o přijímání vlastních zákonů.

Premiérka čelí doma kvůli textu dohody tvrdé kritice, také z části své vlastní Konzervativní strany, a není jisté, že se jí podaří dokument v parlamentu prosadit. Reálnou alternativou by v takovém případě byl 29. března 2019 "tvrdý brexit", tedy okamžité a náhlé přetnutí veškerých smluvních a právních vztahů s EU se všemi z toho plynoucími negativními důsledky nejen pro vzájemný obchod.

Vzkaz určený britské politické scéně, že nynějších 585 stran dohody nemá smysluplnou alternativu a že by ji britští poslanci proto měli přijmout, zněl dnes v Bruselu velmi jednoznačně.

Skoro stejně hlasitá ale byla připomínka, že ačkoli je brexit smutnou událostí a dnešek pro EU smutným dnem, je ostatních sedmadvacet zemí nadále v přístupu k Británii odhodláno zachovat dosavadní jednotný postoj.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila brexit za tragický, EU však podle ní vůli Britů bude respektovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se unie musí z brexitu poučit a reformovat se.

"Toto je nejlepší možná dohoda. Vyzývám ty, kteří ji musí ratifikovat, aby to měli na paměti. Toto je nejlepší řešení pro Spojené království, nejlepší pro Evropu, to je jediná možná dohoda," řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Je podle něj nerealistické očekávat, že po odmítnutí textu, který je nyní na stole, by se britské straně mohlo podařit ve zbývajícím čase dojednat lepší podobu smlouvy.

Také irský premiér Leo Varadkar varoval, že "klamou sami sebe ti, kdo si myslí, že lze vyjednat lepší dohodu", a upozornil, že EU by na nová vyjednávání nepřistoupila. "Jakákoliv jiná dohoda existuje pouze v představách," dodal.

O stávající podobě rozsáhlého dokumentu se vyjednávalo půldruhého roku a do brexitu zbývá o něco více než čtyři měsíce. Řada šéfů států a vlád před novináři jednoznačně prohlašovala, že na místě britských poslanců by pro text zvedli ruku. Před novináři dnes ale nikdo z evropských politiků nechtěl příliš spekulovat o situaci, která by nastala, pokud se tak nestane a britský parlament smlouvu odmítne. Český premiér Andrej Babiš očekává v takové chvíli okamžité svolání dalšího mimořádného summitu EU.

Také na evropské straně ratifikace dokumentu teprve začíná. Problémy se ale nečekají. Po souhlasu europarlamentu, nejspíš v lednu, by dohodu měly v souladu s padesátým článkem unijní smlouvy finálně schválit členské státy a tím bude EU připravená.

Rozsáhlá smlouva upravuje okolnosti brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči unii.

Spornou otázkou dlouhou byla pojistka řešení celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Dohadování o detailech tohoto komplikovaného problému harmonogram prací zbrzdilo, konání dnešního summitu bylo původně předpokládané na polovinu října.

Další zpoždění nastalo před několika dny, kdy nečekaně se svými požadavky týkajícími se dohody a budoucích jednání o Gibraltaru vystoupilo Španělsko. Po hektické diplomacii se řešení našlo až v sobotu odpoledne a britská strana vydala prohlášení, se kterým byl Madrid spokojený. Analogický text, tentokrát ze strany celé sedmadvacítky se dnes dostal také do zápisu z jednání summitu. Španělský premiér Pedro Sánchez míní, že výsledek posiluje pozici Španělska ve sporu s Británií o Gibraltar. Mayová novinářům řekla, že se na postavení britské enklávy na jihu Španělska nic nemění a měnit nebude.

Dnes politicky potvrzená dohoda kromě jiného řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Strany se nakonec dohodly, že jej bude možné o rok či dva prodloužit. Právě v té době chtějí unie a Londýn dojednat nové smlouvy o vzájemných těsných vztazích v budoucnosti.

Obě strany se shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také plánují domluvit na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.

"Před námi je složitý proces ratifikace a dalších vyjednávání. Ale - ať to dopadne jakkoli - jedno je nezpochybnitelné: zůstaneme nejlepšími přáteli až do konce našich dnů a ještě o den déle," shrnul dnešek předseda Evropské rady Donald Tusk.

Témata:  EU Velká Británie Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.