Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidl slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH. Potvrzuje tím, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce a jejich „čarování“ s maržemi

Lidl
Lidl
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v říjnu meziročně o takřka deset procent. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru přesně o desetinu oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 9,4 procenta.

Potravináři pak zlevňovali rovněž, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v říjnu meziročně o necelá dvě procenta. Nebýt třináctiprocentního meziročního zdražení zpracovaného ovoce a zeleniny, byl by pokles cen potravin ještě citelnější. Ceny ovoce a zeleniny jsou tradičně velmi kolísavé.

Výše citované pohyby se týkají cen, za něž zemědělci a potravináři dodávají svoji produkci do obchodní sítě. Jenže potraviny v obchodech v říjnu meziročně stále zdražovaly, a to o bezmála čtyři procenta. Všechna tato data vycházejí z údajů Českého statistického úřadu.

Je patrné, že na straně obchodníků tedy stále existuje prostor ke zlevnění. V uplynulých měsících totiž své ceny snižovali pomaleji, než tak činili zemědělci a potravináři, případně na rozdíl od zemědělců a potravinářů dosud nebyli svolní přistoupit ke zlevnění a nadále meziročně zdražují, přestože k tomu vlastně nemají objektivní důvod. Zatímco totiž, jak už jsme si řekli, potravináři, a zejména zemědělci už své dodávky do obchodů v říjnu meziročně zlevňovali, obchodníci je nadále zdražovali. Přitom dražším energiím či vyšším cenám vstupů a vyšším nákladům na pracovní sílu a různé služby čelí celá ekonomika: tedy jak zemědělci, tak potravináři, tak obchodníci.

Trh obchodníků a je však více koncentrovaný než trh potravinářů, a hlavně než trh zemědělců, pročež jsou na trhu potravinářů ceny nejvíce strnulé a nejméně pružně tak reagují na aktuální změny skutečné nabídky a poptávky. To obchodníkům vytváří relativně největší prostor ke svévolnému navyšování si vlastních marží, alespoň tedy na přechodnou dobu, a současně k „čarování“ se svými maržemi, resp. cenami, které zákazník platí v obchodě.

Proto nyní obchodní řetězec Lidl může slíbit – a otázka, zda se tak vskutku stane, má smysl –, že v příštím roce do řady vybraných koncových cen nejen promítne snížení DPH na potraviny o tři procentní body, ale sníží dané koncové ceny ještě nad rámec tohoto snížení daně. Obchodníci, a řetězce zejména, totiž evidentně mají právě vytvořený „polštář“ z minulých měsíců, ba let, hlavně z loňska, který mohou v případě potřeby „vyfukovat“, i když přitom stále zůstávají komfortně v pásmu zisku.

Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků, kterými si onen „polštář“ vytvořili a s nimiž mohou nyní celkem libovolně „čarovat“ a měnit je dle svých momentálních potřeb. Po setrvalém mnohaměsíčním tlaku a veřejnosti a médií mu nyní některé z řetězců, zdá se, už dále nejsou s to vzdorovat – anebo z marketingového důvodu vlastně ani nechtějí.         

Témata:  Lidl ceny potravin komentář

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 14:04

Chudárek: Nezávislost České televize ohrožena není, problém je jinde

Nezávislost České televize podle jejího šéfa Hynka Chudárka aktuálně ohrožena není. Skutečné riziko však vidí v nestabilních a nepromyšlených změnách financování a legislativy, které by mohly fungování veřejnoprávního média zásadně narušit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.