Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MAAE schválila testy japonských jaderných reaktorů

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý schválila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii přijela do Japonska na pozvání vlády. Japonská vláda se snaží přesvědčit skeptické obyvatele, že je bezpečné znovu zahájit provoz v jaderných elektrárnách.

Nyní je v zemi v provozu jen několik reaktorů a vláda se obává případných výpadků proudu, pokud nezačnou pracovat i další reaktory. K jejich uvedení do provozu je ovšem zapotřebí souhlas místních obyvatel.

Vládní Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) pozvala do země delegaci MAAE, aby zhodnotila, zda zátěžové zkoušky, kterým jsou podrobeny všechny reaktory před zahájením provozu, jsou dostatečně přísné. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý povolila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. "Delegace MAAE došla k závěru, že zátěžové zkoušky NISA jsou v naprostém souladu s bezpečnostními standardy MAAE," uvedla delegace v prohlášení.

"Ohromilo nás, jak rychle Japonsko zavedlo pohotovostní bezpečnostní opatření po březnové katastrofě," řekl šéf desetičlenné delegace James Lyons. Uvedl, že by Japonsko mělo o zátěžových testech jednat s místními obyvateli.

"NISA na svém webu zveřejnila transparentní informace, ale myslíme, že je důležité, aby uspořádala setkání s obyvateli žijícími poblíž jaderných elektráren," dodal Lyons.

Zátěžové testy jsou počítačové simulace, které hodnotí odolnost jaderného reaktoru v případě velké přírodní katastrofy.

Podle agentury NISA testy ukázaly, že reaktory v elektrárně Ohi v prefektuře Fukui, které prošly zkouškou jako první, dokážou odolat v podmínkách, které nastanou po silném zemětřesení a následné vlně tsunami. Jaderní odborníci Hiromicu Ino a Masaši Goto však zpochybňují platnost zátěžových testů. Podle nich jsou testy nedostatečné, protože pouze simulují dopad přírodní katastrofy a neberou v úvahu možnost selhání zařízení nebo lidskou chybu.

Jiní tvrdí, že souhlas MAAE nepostačí k tomu, aby veřejnost změnila svůj názor na jadernou energii. "Nedůvěra veřejnosti vůči informacím o jaderné katastrofě, které poskytuje vláda, je silná. Nemyslím si, že návštěva MAAE to může změnit," řekl politický analytik Acuo Ito.

Jaderná katastrofa postihla Japonsko loni v březnu, když jadernou elektrárnu Fukušima poničilo zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Při nehodě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace. Stovky tisíc lidí z okolí elektrárny musely opustit své domovy, dvacetikilometrová evakuační zóna zůstává liduprázdná. Stopy radiace už byly zaznamenány ve vodě, hovězím mase, zelenině, čaji, mořských plodech a nejnověji také u divokých zvířat. Zemětřesení a tsunami si vyžádaly na 20 000 mrtvých. Katastrofa ve fukušimské elektrárně zničila důvěru Japonců v jadernou energii, na kterou se ostrovní země chudá na přírodní zdroje dosud spoléhala. Mnoho jaderných elektráren bylo vyřazeno z provozu.

Témata:  Japonsko jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.