Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MAAE schválila testy japonských jaderných reaktorů

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý schválila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii přijela do Japonska na pozvání vlády. Japonská vláda se snaží přesvědčit skeptické obyvatele, že je bezpečné znovu zahájit provoz v jaderných elektrárnách.

Nyní je v zemi v provozu jen několik reaktorů a vláda se obává případných výpadků proudu, pokud nezačnou pracovat i další reaktory. K jejich uvedení do provozu je ovšem zapotřebí souhlas místních obyvatel.

Vládní Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) pozvala do země delegaci MAAE, aby zhodnotila, zda zátěžové zkoušky, kterým jsou podrobeny všechny reaktory před zahájením provozu, jsou dostatečně přísné. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý povolila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. "Delegace MAAE došla k závěru, že zátěžové zkoušky NISA jsou v naprostém souladu s bezpečnostními standardy MAAE," uvedla delegace v prohlášení.

"Ohromilo nás, jak rychle Japonsko zavedlo pohotovostní bezpečnostní opatření po březnové katastrofě," řekl šéf desetičlenné delegace James Lyons. Uvedl, že by Japonsko mělo o zátěžových testech jednat s místními obyvateli.

"NISA na svém webu zveřejnila transparentní informace, ale myslíme, že je důležité, aby uspořádala setkání s obyvateli žijícími poblíž jaderných elektráren," dodal Lyons.

Zátěžové testy jsou počítačové simulace, které hodnotí odolnost jaderného reaktoru v případě velké přírodní katastrofy.

Podle agentury NISA testy ukázaly, že reaktory v elektrárně Ohi v prefektuře Fukui, které prošly zkouškou jako první, dokážou odolat v podmínkách, které nastanou po silném zemětřesení a následné vlně tsunami. Jaderní odborníci Hiromicu Ino a Masaši Goto však zpochybňují platnost zátěžových testů. Podle nich jsou testy nedostatečné, protože pouze simulují dopad přírodní katastrofy a neberou v úvahu možnost selhání zařízení nebo lidskou chybu.

Jiní tvrdí, že souhlas MAAE nepostačí k tomu, aby veřejnost změnila svůj názor na jadernou energii. "Nedůvěra veřejnosti vůči informacím o jaderné katastrofě, které poskytuje vláda, je silná. Nemyslím si, že návštěva MAAE to může změnit," řekl politický analytik Acuo Ito.

Jaderná katastrofa postihla Japonsko loni v březnu, když jadernou elektrárnu Fukušima poničilo zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Při nehodě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace. Stovky tisíc lidí z okolí elektrárny musely opustit své domovy, dvacetikilometrová evakuační zóna zůstává liduprázdná. Stopy radiace už byly zaznamenány ve vodě, hovězím mase, zelenině, čaji, mořských plodech a nejnověji také u divokých zvířat. Zemětřesení a tsunami si vyžádaly na 20 000 mrtvých. Katastrofa ve fukušimské elektrárně zničila důvěru Japonců v jadernou energii, na kterou se ostrovní země chudá na přírodní zdroje dosud spoléhala. Mnoho jaderných elektráren bylo vyřazeno z provozu.

Témata:  Japonsko jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.