Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MAAE schválila testy japonských jaderných reaktorů

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý schválila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii přijela do Japonska na pozvání vlády. Japonská vláda se snaží přesvědčit skeptické obyvatele, že je bezpečné znovu zahájit provoz v jaderných elektrárnách.

Nyní je v zemi v provozu jen několik reaktorů a vláda se obává případných výpadků proudu, pokud nezačnou pracovat i další reaktory. K jejich uvedení do provozu je ovšem zapotřebí souhlas místních obyvatel.

Vládní Agentura pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) pozvala do země delegaci MAAE, aby zhodnotila, zda zátěžové zkoušky, kterým jsou podrobeny všechny reaktory před zahájením provozu, jsou dostatečně přísné. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý povolila testy bezpečnosti japonských jaderných reaktorů. "Delegace MAAE došla k závěru, že zátěžové zkoušky NISA jsou v naprostém souladu s bezpečnostními standardy MAAE," uvedla delegace v prohlášení.

"Ohromilo nás, jak rychle Japonsko zavedlo pohotovostní bezpečnostní opatření po březnové katastrofě," řekl šéf desetičlenné delegace James Lyons. Uvedl, že by Japonsko mělo o zátěžových testech jednat s místními obyvateli.

"NISA na svém webu zveřejnila transparentní informace, ale myslíme, že je důležité, aby uspořádala setkání s obyvateli žijícími poblíž jaderných elektráren," dodal Lyons.

Zátěžové testy jsou počítačové simulace, které hodnotí odolnost jaderného reaktoru v případě velké přírodní katastrofy.

Podle agentury NISA testy ukázaly, že reaktory v elektrárně Ohi v prefektuře Fukui, které prošly zkouškou jako první, dokážou odolat v podmínkách, které nastanou po silném zemětřesení a následné vlně tsunami. Jaderní odborníci Hiromicu Ino a Masaši Goto však zpochybňují platnost zátěžových testů. Podle nich jsou testy nedostatečné, protože pouze simulují dopad přírodní katastrofy a neberou v úvahu možnost selhání zařízení nebo lidskou chybu.

Jiní tvrdí, že souhlas MAAE nepostačí k tomu, aby veřejnost změnila svůj názor na jadernou energii. "Nedůvěra veřejnosti vůči informacím o jaderné katastrofě, které poskytuje vláda, je silná. Nemyslím si, že návštěva MAAE to může změnit," řekl politický analytik Acuo Ito.

Jaderná katastrofa postihla Japonsko loni v březnu, když jadernou elektrárnu Fukušima poničilo zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Při nehodě selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace. Stovky tisíc lidí z okolí elektrárny musely opustit své domovy, dvacetikilometrová evakuační zóna zůstává liduprázdná. Stopy radiace už byly zaznamenány ve vodě, hovězím mase, zelenině, čaji, mořských plodech a nejnověji také u divokých zvířat. Zemětřesení a tsunami si vyžádaly na 20 000 mrtvých. Katastrofa ve fukušimské elektrárně zničila důvěru Japonců v jadernou energii, na kterou se ostrovní země chudá na přírodní zdroje dosud spoléhala. Mnoho jaderných elektráren bylo vyřazeno z provozu.

Témata:  Japonsko,  jaderná elektrárna

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.