Rok 2017 je rokem volebním. Na podzim proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých se o přízeň voličů bude ucházet několik desítek politických subjektů. Toho se rozhodl využít think-tank IDEA, který shrnul základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. A výsledky pro seniory nejsou ani zdaleka příznivé.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Podání žádosti o starobní důchod bývá zpravidla jednorázovou záležitostí. Jak žádat o důchod bod po bodu shrnuje stručný návod s 20 praktickými radami, co udělat a nač nezapomenout. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průměru ročně obdrží 81 tisíc žádostí o starobní důchod a 33 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu. I v tomto případě ale platí určitá pravidla, která je nutno dodržet. Jak o vdovecký či vdovský důchod zažádat, kdy na něj máte nárok a jak vysoký bude? Na nejčastější otázky vám odpovíme v následujícím článku.
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. V roce 2017 na něj vznikne nárok lidem, kteří v příštím roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 33 let. Žádost o důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. S žadatelem o důchod ji sepíší odborníci na okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště.
Rozpočet, který na příští rok sestavilo ještě za šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministerstvo financí, počítá s růstem důchodů, platů, ale i sociálních nebo nemocenských dávek. V případě penzí ale už nyní začíná být jasno, o kolik by mohly v příštím roce stoupnout, otázkou ale zůstává,o kolik si senioři reálně přilepší.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolnilo z Operačního programu zaměstnanost (OPZ) sto milionů korun na podporu péče o duševně nemocné osoby a na rozvoj domácí paliativní péče.
Od listopadu 2016 začal Úřad práce ČR poskytovat příspěvek na dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na přestěhování.
Rodičovský příspěvek bude možné čerpat výrazně rychleji. Zvýší se přídavky na děti i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. Vyšší bude i daňová sleva na první dítě.
Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.
Lidé, kteří do České republiky utekli v 90. letech minulého století kvůli válce v Jugoslávii, se dostávají do důchodového věku. Se získáním penze ale mohou mít problém.
Senát minulý týden ve čtvrtek schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí celou řadu změn. Jednou z nich je i to, že rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun. To je ale podle Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové diskriminační, podle nich nelze děti diskriminovat na základě toho, v jaké rodině se narodí.
Budoucí absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení studia musí začít pojistné na sociální zabezpečení platit. To však záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší přehled těch nejtypičtějších.
Legislativa zastropovala důchodový věk na 65 let. Přesto budou dnešní třicátníci a čtyřicátníci odcházet v 65 letech velmi pravděpodobně pouze do předčasného důchodu. A nebo budou čerpat předdůchod. Proč?
ČSSD nově navrhuje zvýšení starobních důchodů od roku 2018 v průměru alespoň o 500 korun tak, aby částka odrážela růst cen a vývoj mezd. Podle opozice ale nemá cenu lidem lhát, že důchody budou, protože si spořili do průběžného systému. Aktuálně nastavený systém je totiž dlouhodobě neudržitelný, protože dávno nestačí platit všechny důchody.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v roce 2015 zhruba 29,5 tisíce nově přiznaných předčasných starobních důchodů. Nejčastějšími důvody pro dřívější odchod do penze jsou ztráta zaměstnání a nemožnost sehnat nové.
Smrt manžela nebo manželky je bezesporu smutným a psychicky náročným obdobím. Pozůstalí se však po ztrátě blízké osoby mohou potýkat i s finančními problémy. Okamžitou pomoc může znamenat výplata pozůstalostního důchodu.
Více než polovina Čechů se obává, že je stát ve stáří nezajistí. Vyplývá to z průzkumu provedeného agenturou MMS. Dle odborníků je proto ideální začít si spořit na důchod co nejdříve. Se stoupajícím věkem totiž roste i spořená částka potřebná k následnému udržení životních standardů. Odkládání částky na běžný spořicí účet však není nejlepším řešením.
Maximální hranici pro odchod do důchodu byla stanovena na 65 let, změna se ale neprojeví dřív než po roce 2030 a týkat se bude lidí narozených po roce 1965. Jak jsou na tom ale lidé, kteří se chystají do penze už letos?
Žije do devadesáti let, měsíčně má 17 812 korun, věnuje se koníčkům, rodině a cestování. To jsou ideální představy Čechů o svém důchodu. I když víme, že stát na důchody podle našeho přání nebude mít dostatek prostředků, sami pro finanční zajištění ve stáří příliš neděláme. Podle Čechů chybí státu kromě sociálního systému i dostatečná infrastruktura, která by rostoucí počet seniorů zvládla. S prodlužující se délkou života se obáváme zejména fyzické závislosti na jiných lidech a vlastních finančních potíží.
Češi dobře vědí, že by si měli spořit na důchod. Šetří si ale dost? A mají reálné představy o tom, z jakého příjmu od státu musí v současnosti čeští senioři vyžít? Finanční barometr společnosti Partners ukázal, že většina Čechů se na stáří připravuje nedostatečně, protože si šetří přinejlepším 5 procent svého příjmu.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
