Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neplatičům pokut za vybrané přestupky bude hrozit odebrání části dávek

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Chudším lidem bude hrozit odebrání části doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady dostanou od ledna právo neuhrazené pokuty z těchto dávek strhávat. Předpokládá to předloha poslanců ODS, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu dnes informoval Hrad.

Spory se o novelu v hmotné nouzi vedly v dolní i v horní parlamentní komoře. Kritici mluvili o dopadech na rodiny pachatelů přestupků i o možné protiústavnosti. Podporovatelé zase poukazovali na vymahatelnost práva. Hrozba odebrání dávek by podle nich mohla od páchání přestupků odrazovat.

Úřady podle novely budou moci provádět srážky z dávek na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně budou postupovat v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek budou moci přijít také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

U tolerování a podpory záškoláctví bude podle předlohy platit pro strhávání pokut z dávek princip "jednou a dost". U ostatních přestupků úřady mohly strhávat nezaplacené postihy při třetím a dalším prohřešku. Obce ale budou moci požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.

O srážkách budou po oznámení rozhodovat úřady práce. Částky, které by na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.

Témata:  pokuty sociální dávky Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy