Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody z pohledu mužů? Takhle řeší své "hříchy mládí"

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Většina českých mužů si sice spoří na penzi, stranou ale odkládají naprosto nedostatečné částky. Situace se změní až s vyšším věkem, kdy muži začínají dohánět finanční „hříchy mládí“, ukázal průzkum ČSOB Penzijní společnosti.

Více než třetina mužů nemá představu, jak vysoký budou dostávat důchod, a dalších 30 procent počítá s 10 až 15 tisíci korunami měsíčně. „Takový příjem by přitom většině českých mužů v důchodu nestačil. Jejich představy se s tím, co mohou očekávat od státu, rozcházejí o tisíce nebo i desítky tisíc korun,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová. 40 procent českých mužů by v důchodu chtělo mít na měsíc k dispozici 15 až 20 tisíc korun, dalších 32 procent by uspokojila suma ještě o pět tisíc vyšší.

Jak vysoký důchod by si čeští muži přáli?

Jak vyplývá z údajů společnosti, řada jejích klientů začíná na penzijní spoření myslet až na poslední chvíli, tedy v okamžiku, kdy už stojí na prahu důchodu. Nejvíce smluv o doplňkovém penzijním spoření si totiž u společnosti během letošního roku založili muži ve věku 61 let. Šedesátníci si také ukládají mnohem vyšší částky než mladší muži. Může to souviset i s tím, že na rozdíl od žen, muži do důchodu nijak nespěchají. Přes 60 procent z nich by do důchodu nejraději odešlo mezi 60 a 65 rokem, což není nereálné.

Data Českého statistického úřadu přitom jasně ukazují, že i mladší muži jsou na tom finančně nejlépe za posledních několik let, což jim dává prostor k tomu, aby si spořili více. „Mediánová měsíční mzda v letošním druhém čtvrtletí meziročně rostla o 8,2 procenta. Češi začali opět více utrácet a ochota spořit, jak napovídá klesající míra úspor, se spíše zmenšuje. Na zadní vrátka dnes zjevně myslí málokdo,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek. Pozitivní naopak je, že muži si své penzijní spoření chtějí nechat na stáří a úspory neutratí dříve.

Kolik si muži spoří na penzijním spoření?

Mezi nejčastější důvody, proč si muži zakládají penzijní spoření, patří příspěvky státu a zaměstnavatele. Státní příspěvek označilo za hlavní důvod k založení penzijního spoření 49 procent respondentů, pro 34 procent byl nejsilnějším argumentem příspěvek zaměstnavatele. Přitom ale muži těchto bonusů nevyužívají efektivně. „Většina českých mužů sice má penzijní spoření, neukládá na něj ale dostatečné částky, a navíc nevyužívá naplno státního příspěvku. Aby lidé získali maximální státní příspěvek 2 760 korun ročně, musí na penzijní spoření posílat nejméně 1 000 korun měsíčně. Téměř polovina českých mužů si ale ukládá jen nanejvýš 500 korun,“upozorňuje Marie Zemanová. Více než tisícikorunu měsíčně si na svůj penzijní účet posílá jen necelých 23 procent českých mužů.

Témata:  důchodci důchody ekonomika lidé muži

Aktuálně se děje

17. července 2024 15:29

12. července 2024 20:18

12. července 2024 12:12

Více než pětina českých řidičů zažila mikrospánek. Únava za volantem vloni způsobila rekordní počet nehod

Počet nehod zaviněných únavou řidiče dramaticky stoupá, s více než 600 incidenty za prvních pět měsíců letošního roku. Experti doporučují využití moderních bezpečnostních technologií v autech, mezi něž patří také palubní kamery britského výrobce Nextbase. Ty umožňují doplnit „smart“ funkce nových aut i do vozů staršího data výroby.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.