Změny v penzijním spoření? Sněmovna opět přehlasovala Senát

Pro normu nakonec hlasovalo 109 poslanců koalice, proti bylo 70 přítomných.

Podle návrhu dostane každý z účastníků systému k naspořeným 300 korunám devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky tak bude nový model méně výhodný, státní příspěvek u nich bude jen 130 korun (namísto stávajících 150 korun). Maximální, ve výši 230 korun, bude od hranice tisíce korun.

"Snahou je zvýšit průměrnou výši měsíční úložky, protože v současnosti je zhruba 480 korun a jako instrument zabezpečení na stáří to není žádná vysoká částka. Proto se motivace posunuje do vyšších finančních částek," zdůvodnil změnu už po jejím vládním odsouhlasení pro agenturu Mediafax premiér Petr Nečas (ODS) a dodal: "Je nezbytné zmínit, že v tom systému je uloženo 232 miliard korun."

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) premiéra doplnil: "Ve stávající situaci se nedá hovořit ani tak o spoření na stáří jako spíš o tom, že si sem lidé chodí pro nejvyšší státní příspěvek."

"Nikdo nebude samozřejmě nikoho nutit odejít z těch stávajících fondů do nových, transformovaných fondů. Kdo chtít nebude, může tam zůstat. Nicméně ten systém bude uzavřen a nové smlouvy v něm nebudou uzavírány," podotkl ministr financí, aby uzavřel: "Na rozhodnutí každého bude, jestli zůstane u svého stávajícího fondu nebo přejde do nového, transformovaného."

Že je role doplňkového penzijního spoření v Česku zatím marginální, uvedl již dříve ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). A že bude okrajovým doplňkem důchodového systému i po svých úpravách, připustil před poslanci premiér Nečas.

Nečas zmínil, jak většina lidí doplňkové penzijní spoření využívá: "72procent všech výplat je ve formě jednorázového vyrovnání a dalších 24 procent ve formě odbytného. Jen jedno jediné procento je ve formě renty. Nejde o nástroj zajištění na stáří, ale jen o výhodné spoření." Podobné to může být i po úpravách systému. Jak premiér připomněl, celou částku bude možné bez sankce vybrat po dosažení 60 let věku účastníka. A pod podmínkou sankce v podobě vrácení státního příspěvku to bude možné i kdykoliv předtím.

Příspěvky na penzi bude moci svým zaměstnancům zajišťovat i zaměstnavatel, v takovém případě stát nepřispěje ani korunu.

Systém doplňkového penzijního spoření v upravené podobě, takzvaný třetí pilíř důchodového systému, by měl začít fungovat od 1. ledna 2013. Součástí důchodové reformy je také zákon o penzijním spoření, který zavádí možnost vyvádět část peněz ze státního průběžného pilíře do soukromých fondů. Trojici norem doplňuje technická novela upravující související zákony.

Předseda vlády Petr Nečas a ministr financí Kalousek však v minulých dnech připustili, že by důchodová reforma mohla začít fungovat až v roce 2014.

Norma nyní putuje k prezidentovi republiky. 

Témata:  důchodová reforma