Jak si Češi představují důchodovou reformu? Čtěte

Necelé tři čtvrtiny (73 %) občanů se domnívají, že změna důchodového systému je potřebná, v tom 27 % tento názor zastává „rozhodně" a 46 % „spíše", jen 13 % zastává opačný názor (11 % „spíše" a 2 % „rozhodně"), zbývajících 14 % dotázaných se k dané otázce nedokázalo vyslovit a zvolilo odpověď „nevím".

Z hlediska sociodemografických charakteristik jsou o tom, že stávající důchodový systém je třeba změnit, statisticky významně častěji přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a podnikatelé nebo samostatně činní.

"Ve srovnání s listopadem 2013, kdy byla stejná otázka pokládána ve výzkumu naposledy, nedošlu k žádné statisticky významné změně. V porovnání s koncem roku 2012 se pak zastoupení názoru, že změna stávajícího důchodového systému je potřebná, velmi výrazně zvýšilo (o šestnáct procentních bodů)," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

Jediným opatřením, u něhož v aktuálním šetření mírně převážil podíl souhlasu (43 %) nad podílem odmítnutí (36 %), je rozdělení důchodů na základní část zajišťující solidaritu a na spořící část, tzv. druhý pilíř, ze které by každému bylo vypláceno podle výše jeho příspěvku do důchodového systému.

Pro ostatní opatření platí, že u převažující části veřejnosti vyvolávají odmítavá stanoviska. Relativně vyšší míra souhlasu na úrovni jedné třetiny se objevuje u prodloužení povinné doby pojištění (33 % souhlasí, 47 % je proti) a zajištění stávající výše důchodů zvýšením sociálního pojištění nebo daní (31 % pro, 55 % proti).

Zvýšení věku pro odchod do důchodu a snížení výše důchodů, aby se nemusely zvyšovat odvody či daně, jsou opatřeními, u nichž je podpora velmi nízká, na úrovni okolo desetiny (11 %, respektive 9 %), a jednoznačně převažuje nesouhlas zastávaný zhruba čtyřmi pětinami populace (shodně 81 %). V případě rozdělení důchodů na dvě části s vytvořením druhého pilíře a prodloužení povinné doby pojištění se objevuje vysoký podíl „neví" okolo jedné pětiny.

Zvýšení pojistného nebo daní s cílem udržet úroveň důchodů podporují častěji lidé ve věku nad 60 let, důchodci, nižší odborní pracovníci a voliči ČSSD, proti se výrazně častěji staví podnikatelé a samostatně činní, provozní pracovníci a řadoví úředníci.

Naopak snížení důchodů při nezvyšování pojistného a daní relativně častěji podpořili lidé ve věku do 45 let, respondenti, kteří se politicky hlásí k pravici, a stoupenci ODS, proti byli ve zvýšené míře lidé od 60 let výše, důchodci a ti, kteří se na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici.

Rozdělení důchodů na základní a spořící část v podobě tzv. druhého pilíře častěji podpořili dotázaní, kteří životní úroveň své domácnosti označují jako dobrou, absolventi vysokých škol, ženy v domácnosti nebo na mateřské, ti, kdo se politicky jednoznačně řadí na pravici, a stoupenci ANO či TOP 09, naopak proti tomu jsou ve zvýšené míře lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, lidé se špatnou životní úrovní, respondenti řadící sami sebe jednoznačně na levici a voliči KSČM.

Poslední otázka bloku věnovaného důchodovému systému zjišťovala, jaké povědomí mají občané o bilanci důchodového systému z hlediska jeho základních příjmů z vybraného sociálního pojištění a výdajů na vyplácené důchody, která je od roku 2009 zejména v důsledku snížení sazeb pojistného a zavedení stropu pro jeho výši soustavně záporná, přičemž roční schodek důchodového účtu se v čase prohluboval.

"Správnou odpověď na položenou otázku zná nebo dokáže uhodnout jen o málo více než třetina dotázaných (37 %), více než čtvrtina (27 %) se domnívá, že důchodový systém je v přebytku, a desetina (9 %) se domnívá, že je vyrovnaný. Více než čtvrtina (27 %) dotázaných pak přiznala, že odpověď nezná," vyplývá z průzkumu CVVM.

Témata:  důchodová reforma,  lidé