Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak na zdanění příjmů z letních brigád?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spolu s letními měsíci se nejen pro studenty otevírá možnost zajímavého přivýdělku formou brigád. Nejčastěji jsou uzavírány jako dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Tato forma zaměstnání je výhodná především z pohledu odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Jaké jsou možnosti?

Dohoda o provedení práce

Nejčastěji vám zaměstnavatel nabídne přivýdělek na dohodu o provedení práce. Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. Pokud nemáte jiného zaměstnavatele, u kterého jste podepsali prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti (nejčastěji tzv. růžový formulář), nabídne vám toto prohlášení pravděpodobně váš nový, byť dočasný zaměstnavatel. „Pokud ale máte kromě tohoto zaměstnání i jiné, ve kterém jste prohlášení již dříve podepsali, druhé už podepsat nesmíte. Měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám tak uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňová poradce společnosti KODAP. V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši 10 000 Kč za měsíc, bude z příjmu sražena takzvaná srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Příklad: Student uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 11 000 Kč měsíčně. Jak bude příjem z této DPP zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář Prohlášení?

Sjednaná odměna přesahuje hranici pro uplatnění srážkové daně, z toho důvodu bude zdaněna zálohovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a od celkové daně odečíst sraženou zálohovou daň. Často se podání daňového přiznání vyplatí, protože může vzniknout vratitelný přeplatek z důvodu uplatnění slev na dani.

Dohoda o pracovní činnosti

Kromě dohody o provedení práce se často objevuje také dohoda o pracovní činnosti, která je nicméně z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění méně výhodná. V případě zdanění platí podobné pravidlo, jako u zdanění příjmů z dohody o provedení práce – pokud nebylo podepsáno Prohlášení a dosáhli jste příjmů v maximální výši částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, tj. 4 000 Kč za měsíc, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Příklad: Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti s odměnou 2 900 Kč měsíčně. Jak bude příjem z této DPČ zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář Prohlášení?

Sjednaná odměna nepřesahuje hranici pro účast na nemocenské pojištění, tj. 4 000 Kč, z toho důvodu bude zdaněna srážkovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a sraženou daň započíst na celkovou daň.

Volba mezi brigádou „na dohodu o provedení práce“ a „na dohodu o pracovní činnosti“ se odvíjí také od náplně brigády, zda se jedná o konkrétní pracovní úkol či se jedná o výkon činnosti.

Ať už bude zvolena jakákoliv z výše uvedených „forem“ brigády, sražená daň nemusí být konečnou daňovou povinností, neboť zákon umožňuje poplatníkovi (brigádníkovi) podat i v této situaci daňové přiznání a snížit daňovou povinnost o odpočty a slevy na dani. „Po ukončení brigády doporučujeme požádat zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši příjmu a sražené dani (potvrzení o zdanitelných příjmech). Bez tohoto potvrzení nelze daňové přiznání vyplnit a podat,“ dodává Jan Kašpar, daňový poradce KODAP. Podat přiznání lze rozhodně doporučit tehdy, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku, a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 30 840 Kč. V takové situaci vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek (nemá jiný nedoplatek na dani atd.) správcem daně vyplacen.

Témata:  Brigády daně

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy