Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dnes končí prodloužený termín pro přiznání daně z nemovitosti a silniční daně

Daně, ilustrační fotografie
Daně, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dnes končí prodloužený termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2021 a k silniční dani za loňský rok. Zároveň byl do dneška prodloužen termín pro úhradu silniční daně. Původní termín 1. února vláda 7. ledna prodloužila v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Termín zaplacení daně z nemovitých věcí zůstal beze změny, je totiž standardně do 1. června.

MF prodloužilo termín pro zaplacení silniční daně do 1. dubna všem firmám a podnikatelům, a to formou prominutí úroku z prodlení za pozdní úhradu daně. Případné sankce se tak v případě nedodržení termínu budou vypočítávat od konce původního období, tedy od 1. února.

Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na v minulosti přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí. Platit daň z nemovitosti je třeba každý rok, finanční úřady poplatníkům zasílají informace s výší stanovené daně.

Na dani z nemovitosti finanční úřady loni vybraly 11,6 miliardy korun, předloni to bylo 10,9 miliardy. Daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.

K silniční dani se musí přihlásit každý podnikatel, který využívá auto k výdělečné činnosti. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy. Stát loni na silniční dani získal 5,96 miliardy korun, předloni to bylo 6,48 miliardy korun.

MF již v prosinciumožnilopodnikatelům postiženým pandemií odložit díky prominutí úroků z prodlení automaticky všechny úhrady DPH do 16. srpna 2021. To samé se týká i silniční daně za rok 2020. Zároveň úřad prominul zaplacení zálohy na silniční daň za první čtvrtletí, která je splatná 15. dubna. V těchto případech musí ale podnikatelé zaslat finančnímu úřadu oznámení o splnění podmínek. "V oznámení je nutné uvést, že převažující část příjmů v období od 1. června 2020 do 30. září 2020 pocházela z jedné nebo více činností, které byly v období od 22. října 2020 do 31. března 2021 zakázány nebo omezeny Usnesením vlády České republiky o přijetí krizového opatření,"informovalafinanční správa. Z omezené činnosti přitom musí pocházet nadpoloviční číst příjmů.

Dnes byl také původně poslední termín pro odevzdání papírového daňového přiznání k dani z příjmu za loňský rok , MF ale lhůtu prodloužilo do 3. května. V elektronické verzi MF posunulo odevzdání přiznání do 1. června místo 3. května. Do pondělka lidé a firmy odevzdali 1,13 milionu daňových přiznání za loňský rok. V případě firem je to 133.870 a fyzických osob 992.824. Loni správa evidovala za rok 2019 zhruba 2,7 milionu přiznání k daním z příjmů.

Témata:  daně

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

19. listopadu 2025 10:00

Zimní ranní rituály mohou vyjít draho: pokuty za běžící motor i sníh na autě

Zimní rána v Česku mají svůj stereotyp – rychle nastartovat motor, zapnout topení, vzít škrabku do ruky a doufat, že než led povolí, stihnete dopít kávu. Právě tato běžná praxe ale může řidiče stát pokutu. Stejně tak riskují ti, kdo vyjíždějí se zbytky sněhu a ledu na střeše nebo kapotě. Ačkoli tyto situace mnoho lidí nepovažuje za nebezpečné, zákon je vidí jinak – jako zbytečné obtěžování nebo dokonce ohrožení ostatních.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Průměrná mzda míří k 52 tisícům. Většina zaměstnanců ji nikdy neuvidí

Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.