Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letní brigáda: Kdy platíte daně?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V letních měsících zaznamenávají zaměstnavatelé velký nárůst zájmu o sezónní práce, a to především ze strany studentů. Nejčastěji jsou tyto práce vykonávány na dohodu o provedení práce a studenti se často domnívají, že není nutné řešit daně.

Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath, však uvádí, že by jim přece jen měli věnovat pozornost. „Vzhledem k tomu, že studenti obvykle pracují jen několik měsíců v roce, nevyčerpají slevu na poplatníka nebo i slevu na studenta v plné výši a prostřednictvím daňového přiznání mají možnost získat přeplatek na dani,“ uvádí. Zároveň uvádí, že je třeba daním věnovat pozornost i z jiného důvodu. Některým brigádníkům totiž povinnost podat daňové přiznání přímo vzniká a často o tom ani nevědí. Na otázky, kdy a za jakých podmínek mohou získat studenti z brigády daňový přeplatek a kdy přiznání musí podat, odpovídá na následujících řádcích.Sleva na poplatníka daně z příjmu

Právě sleva na poplatníka daně z příjmu je nejčastějším důvodem pro vznik daňového přeplatku u brigádníků. Nárok na zvýhodnění, které činí 24 840 korun za rok, totiž vzniká automaticky všem a lze jej čerpat v plné výši bez ohledu na to, kolik měsíců poplatníci pracovali. „Zvýhodnění obvykle uplatňuje zaměstnavatel měsíčně ve výši 2 070 Kč, pokud brigádník u daného zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka k dani z příjmu. Vzhledem k tomu, že většina studentů si vydělává na brigádách jen několik měsíců v roce, není jim sleva na poplatníka uplatněna v plné výši a vzniká jim tak přeplatek na dani,“ uvádí Kleinová. Pokud brigádník prohlášení poplatníka nepodepíše a pracuje na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun, pak sleva na poplatníka není uplatněna vůbec. V obou situacích je tedy pro brigádníky výhodné si podat daňové přiznání a získat tak přeplatek na dani. Kleinová proto doporučuje ihned po ukončení brigády požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech.

Práce na dohodu o provedení práce

Vůbec nejčastějším typem pracovněprávního vztahu v případě brigády je dohoda o provedení práce. S jedním zaměstnavatelem ji mohou brigádníci uzavřít maximálně na 300 hodin ročně. Nicméně mají možnost uzavřít ji s libovolným počtem zaměstnavatelů. „Pokud se brigádníci rozhodnou pracovat na dohodu pro více zaměstnavatelů, neměli by ale zapomínat, že prohlášení poplatníka k dani z příjmu nesmí mít podepsané u více zaměstnavatelů současně,“ upozorňuje Kleinová.

Z příjmu na základě dohody o provedení práce je strhávána buď zálohová, nebo srážková daň. „Zálohová daň je z příjmu brigádníků odváděna tehdy, pokud mají podepsané prohlášení poplatníka k dani z příjmu, případně pokud prohlášení poplatníka podepsané nemají a měsíční odměna je nad 10 000 korun. Pokud prohlášení nepodepíšou, odvádí za ně zaměstnavatel 15% srážkovou daň, pokud jejich výdělek v daném měsíci nepřesáhne 10 000 korun,“ uvádí Kleinová. Po skončení roku má brigádník, jehož příjem byl zdaněn srážkovou daní, možnost podat daňové přiznání, ve kterém bude uplatněna základní sleva na poplatníka (případně i sleva na studenta) a sražená daň bude započtena na daňovou povinnost. V případě zálohové daně mohou poplatníci získat přeplatek v případě, že pracovali pouze po část roku a neuplatnili tak slevu na poplatníka v plné výši.

Hranice 10 000 korun je pak rozhodující také u odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. „Pokud je totiž výdělek nižší, není z něj pojistné odváděno. V případě, že ale přesáhne 10 000 korun, musí už brigádníci s odvody na pojistné počítat,“ doplňuje Kleinová.Pracovní poměr na dohodu o pracovní činnosti

V případě práce na dohodu o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel za zaměstnance 15% zálohovou daň a ti tak mohou získat zpět přeplatek na dani, pokud pracovali jen po část roku. „Práce na dohodu o pracovní činnosti je však méně výhodná, než práce na dohodu o provedení práce. Pojistné na zdravotní a sociální pojištění je odváděno již z výdělku, který přesáhne 2 500 korun,“ uvádí Kleinová.V kterých případech musí brigádníci podávat daňová přiznání

Vedle toho, že si mohou v některých případech brigádníci podat daňové přiznání, aby získali daňovou vratku, nastávají také situace, kdy tak učinit musí. „Obecně lze říci, že je tomu vždy, když za zaměstnance dva a více zaměstnavatelů současně odvádějí zálohovou daň, to je, když má student dva zaměstnavatele souběžně,“ uvádí Andrea Kleinová.

Dvě a více dohod o provedení práce

V případě souběhu více dohod o provedení práce mohou nastat dvě situace, kdy brigádníkům vzniká povinnost podávat daňové přiznání. Zaprvé, pokud u jednoho zaměstnavatele podepíší prohlášení a u druhého jejich výdělek přesahuje 10 000 korun. Druhým případem je pak situace, kdy pracují pro více zaměstnavatelů, u kterých nemají podepsané prohlášení a jejich výdělek přesahuje 10 000 korun u každého z nich.

Dvě a více dohod o pracovní činnosti

Při souběhu více dohod o pracovní činnosti je třeba podávat daňové přiznání vždy.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti

Pokud brigádník vykonává práci na dohodu o provedení práce a zároveň i na dohodu o pracovní činnosti, platí, že jakmile má u zaměstnavatele, u kterého pracuje na dohodu o provedení práce podepsané prohlášení, nebo jeho výdělek přesahuje 10 000 korun, má povinnost podat přiznání.

Témata:  Brigády práce daně

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy