Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Firmy v Česku málo využívají možnost daňových odpočtů na výzkum a vývoj

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Pouhých 1 264 firem z více než půl milionu využilo podle aktuálních dat možnost odpisu nákladů na výzkum a vývoj. Podle Technologické agentury ČR (TA ČR) je problém v chybějícím nedostatku expertů schopných posoudit, co ještě je a co již není výzkum a vývoj. I proto se tato vládní agentura zaměřuje na odborná školení pro pracovníky finanční správy.

„Stále se pracuje na dořešení odborného znaleckého posouzení, tedy co je v konkrétních projektech ještě výzkum a vývoj, a co již není,“ upozorňuje Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR. Ta v uplynulých letech organizovala odborná školení pro pracovníky Generálního finančního ředitelství a finančních úřadů. Tzv. nepřímou podporu výzkumu a vývoje formou daňových odpočtů nákladů přitom mnoho států využívá jako významný nástroj stimulace výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. U nás však stále převažují firmy, které i přes zmíněnou možnost do inovací neinvestují. „Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 mld. Kč, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 % podniků a šlo hlavně o technické inovace,“ upřesňuje Václav Sojka z Českého statistického ústavu (ČSÚ).

Informovanost firem o možnostech odpočtů je stále nízká

„V naší praxi nejčastěji řešíme nejasnosti firem ohledně určování způsobilosti svých nákladů a způsobu jejich kalkulace. Máme k dispozici data za rok 2014 a ta říkají, že ze zhruba 550 000 právnických osob u nás možnost uplatnit výdaje na výzkum a vývoj využilo 1 264 podniků. Celková hodnota takto realizované nepřímé podpory byla v tomto období necelé 2,3 miliardy korun,“ uvádí Gabriela Hoppe z poradenské společnosti IB Grant Thornton Consulting, která se dlouhodobě zabývá přípravou projektové dokumentace, analýzou i posuzováním oprávněnosti výdajů v oblasti výzkumu a vývoje. „Informovanost je v této záležitosti klíčová a její úroveň je bohužel nízká. Jen málo firem ví o tom, že například mohou dopředu požádat o posouzení svých výdajů na výzkum a vývoj přímo správcem daně,“ doplňuje Gabriela Hoppe s tím, že zákon o daních z příjmů navíc poplatníkům umožňuje uplatnit náklady vlastně dvakrát. „V praxi to znamená, že výdaje nejdříve sníží hospodářský výsledek společnosti a následně ve stejné výši sníží ještě základ daně. Navíc je možné, aby daná firma odložila uplatnění nákladů až na dobu, kdy má vyšší zisk,“ upřesňuje Gabriela Hoppe.

Kalkulace uplatnění položky odpočtu na výzkum a vývoj

Výnosy firmy XY za 2016

10.000.000 Kč

Náklady firmy XY za 2016

8.000.000 Kč

– v tom uplatněné náklady na výzkum a vývoj

7.000.000 Kč

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK = ZÁKLAD DANĚ

2.000.000 Kč

Odečet nákladů na výzkum a vývoj

-2.000.000 Kč

Daň

0 Kč

… a v dalších letech možno ještě uplatnit odečet

5.000.000 Kč

Pramen: IB Grant Thornton Consulting, s.r.o.

Témata:  ekonomika daně firmy

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.