Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik stojí hodina práce v ČR? 428 korun

Kolik stojí hodina práce v ČR? 428 korun

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Hodinová produktivita práce v České republice v dlouhodobém horizontu sice rostla, v letech 2009–2013 však stagnovala.

Jedna odpracovaná hodina v roce 2013 znamenala vytvořenou hodnotu, která byla v reálném vyjádření o téměř dvě třetiny vyšší než v roce 1995. Byla ale skoro srovnatelná s hodnotou z roku 2008.

Produktivita práce v České republice, vycházející z poměru hrubého domácího produktu k celkovému počtu odpracovaných hodin, za posledních 18 let výrazně narostla. V roce 1995 znamenala jedna odpracovaná hodina vytvořenou hodnotu v nominální výši 161 Kč, v roce 2013 skoro trojnásobek (428 Kč). V reálném vyjádření vzrostla produktivita práce za uvedené období o 59,7 %.

„Dlouhodobý nárůst hodinové produktivity práce v ČR byl dán silnou dynamikou mezi roky 1995 a 2008, kdy se v reálném vyjádření vprůměru zvyšovala o3,6% za rok. V letech 2009-2013 rostla v průměru již jen o 0,2 % ročně av zásadě stagnovala“, uvedl Lukáš Kučera, analytik ČSÚ. „Snížení hodinové produktivity práce, jak je patrné z údajů za roky 2009–2012, zasáhlo tři čtvrtiny tuzemských odvětví“, dodal.

Růst produktivity práce v reálném vyjádření byl tažen pro ČR klíčovým zpracovatelským průmyslem (o 246,8 %), dále segmentem velkoobchodu a maloobchodu (o 124,3 %) a odvětvím informačních a komunikačních činností (o 63,9 %). V těchto třech odvětvích produktivita práce vzrostla mezi roky 1995 a 2012 více než v úhrnu za celou ekonomiku. Nárůst produktivity práce zaznamenalo celkem třináct tuzemských odvětví, v sedmi se snížila.

Témata:  CZK,  Produktivita práce,  Český statistický úřad

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy