Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Minimální mzda by se měla zvýšit o 1200 Kč. Maláčová do dvou týdnů předloží návrh

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Přes neshodu na pondělním jednání tripartity ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předloží vládě do dvou týdnů návrh na zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 1200 korun na 13.400 korun měsíčně.

Novinářům to řekla při příchodu na dnešní jednání menšinového kabinetu. Zopakovala, že podle ní jde o kompromis mezi požadavky odborů prosazujících nárůst o 1500 korun a zaměstnavatelů, kteří odmítli ustoupit od návrhu na zvýšení o 800 korun. Další termín jednání se sociálními partnery Maláčová dohodnutý nemá.

"Pozice v pondělí večer byly poměrně vyhraněné, takže nevím, jestli se nám podaří posunout někam dál," uvedla ministryně. ČSSD do pondělí prosazovala přidání o 1500 korun, premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o navýšení o tisícikorunu.

Ministerstvo práce předložilo koncem srpna návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13.700 korun, tedy o 12,3 procenta. Proti skokovému navýšení se stavěli zaměstnavatelé, podle nich si menší podniky tak razantní přidání dovolit nemohou. Nesouhlasila ani Asociace samostatných odborů (ASO) jako druhá odborová centrála v zemi, obávala se rušení míst. Uvedla, že by se spokojila s 1000 korunami.

Stejný scénář a výsledek mělo vyjednávání o nejnižším výdělku i loni. ČMKOS žádala 1500 korun navíc, zaměstnavatelé nabízeli 800 korun. Kabinet pak rozhodl o přidání o 1200 korun na letošních lednových 12.200 korun.

S nejnižším výdělkem se má zvednout nejspíš i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1200 až 2400 korun. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původní zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24.120 korun ročně, při přidání o 1200 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 lidí.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku.

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Témata:  minimální mzda Ministerstvo práce a sociálních věcí Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy