Prezident podepsal dlouho očekávanou novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Ta od 1. února 2027 mimo jiné omezí cenu nejdražších půjček, rozšíří ochranu na odložené platby a zpřísní pravidla reklamy i předsmluvních informací. Ačkoliv je většina změn pozitivních, dTest spotřebitelům připomíná, že ani úvěr splňující nové požadavky nemusí být automaticky výhodný.
Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.
Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?
Při nákupu na internetu mají spotřebitelé zpravidla právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu. Pokud si ale objednané zboží vyzvednou na prodejně, mohou narazit na rozdíl mezi nákupem a pouhou rezervací. Ten může zásadně ovlivnit jejich práva.
Podzim je obdobím, kdy se mnohé domácnosti připravují na topnou sezónu, obstarávají si dřevo na topení a objednávají kominíka. Podzimní období a blížící se Vánoce navíc vybízejí k návštěvě lesa, například pro sběr hub, přírodních dekorací, jmelí nebo výběr vánočního stromečku. Co si můžeme bez postihu odnést z lesa? Jak často musíme nechat zkontrolovat komín a kdy je nutná jeho revize? A proč se nevyplatí zákonné povinnosti podceňovat?
dTest upozorňuje na případy spotřebitelů, kterým přišla výzva od společnosti DEBTCOLLECT.NET, Ltd. k zaplacení částky za nevyzvednutou zásilku. Organizace radí, jak ověřit oprávněnost takového požadavku a jak postupovat, pokud podobná výzva dorazí.
Dům nebo byt si zpravidla chceme zařídit tak, abychom se v něm cítili dobře a skutečně jako doma. Ne vždy jsme ale jeho vlastníkem. Zatímco u vlastní nemovitosti máme při úpravách poměrně volnou ruku, v nájemním bytě je třeba být výrazně opatrnější. I zdánlivě malý zásah totiž může být důvodem ke sporu s pronajímatelem.
Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?
Internet je stále plný lákavých nabídek slibujících rychlé a vysoké zhodnocení peněz. Než se ale necháte zlákat vidinou snadného výdělku, vyplatí se všechny informace důkladně prověřit. Jinak se z touhy po životním zbohatnutí může snadno stát spíše životní zkušenost, na kterou by člověk nejradši zapomněl.
Prázdniny jsou v plném proudu a dětské tábory zažívají rušné období. Pro děti znamenají dobrodružství, nové kamarády a spoustu zážitků, ne vždy ale všechno proběhne podle očekávání. Co dělat, když pořadatel nesplní slíbený program, dítě se zraní nebo máte pochybnosti o hygienických podmínkách na táboře?
Přišel vám dopis s tvrzením, že některé společnosti dlužíte peníze? Bohužel mnoha spotřebitelům ano. Někdy se jedná o skutečný dluh, na který zapomněli, jindy o pochybný dluh u společnosti, s níž dříve byli v kontaktu, ale někdy jde o zcela cizí společnost, u které vědí, že nic nedluží. Pokud s dluhem nesouhlasí, nabízí se jim dvě možnosti – kontaktovat společnost, anebo dopisy ignorovat. Druhá z nich se však může obrovsky vymstít a i z dluhu, který podle nich neexistoval, se stane dluh, který musí zaplatit, jinak hrozí exekuce. Jak je to možné a jak se lze bránit?
Při uzavírání smlouvy na dálku si spotřebitel nemůže kupované zboží či službu předem vyzkoušet a nákup promyslet, jak by to bylo možné při nákupu v kamenné prodejně. Tento informační deficit se právní úprava snaží kompenzovat možností odstoupit od smlouvy do 14 dní od zakoupení zboží či služby, které může podnikatel zpravidla znovu nabídnout dalším zákazníkům. Jak je to ale třeba v případě zakoupení vstupenek, kdy podnikateli hrozí finanční ztráta, protože nabízenou vstupenku již nebude možné prodat dalším zájemcům, nebo s ubytováním, které již prodávající nestíhá zaplnit?
Spotřebitelé budou mít brzy možnost odstoupit od smlouvy uzavřené online jednodušeji. Nástrojem má být tlačítko umožňující odstoupení od smlouvy či obdobný ovládací prvek v příslušném online rozhraní, tedy například na webových stránkách či v mobilní aplikaci. Plánovaná novela přitom nedopadne jenom na e-shopy, ale na všechny podnikatele, kteří se spotřebiteli uzavírají smlouvy online – od streamovacích platforem až po poskytovatele některých finančních služeb. Ačkoli není jisté, zda se novelu podaří přijmout do 19. června, jak bylo plánováno, je dobré mít přehled o nadcházejících změnách.
S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?
Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd samy o sobě neznamenají, že cestovní kancelář nemůže sáhnout klientovi hlouběji do kapsy. Zvýšení ceny už sjednaného zájezdu připouští občanský zákoník jen ve výjimečných případech. Musí pro něj existovat zákonný důvod, musí být předem sjednáno ve smlouvě a pořadatel musí zákazníkovi srozumitelně vysvětlit, proč zdražuje a jak novou částku vypočetl.
„Pětiletá záruka na všechny bílé spotřebiče.“ Taková tvrzení lze potkat téměř na každém kroku a na první pohled působí jako jasná výhoda pro zákazníka. V prostředí přeplněného trhu totiž podnikatelé mnohdy hledají způsoby, jak se odlišit jinak než jen cenou. Jedním z častých lákadel je právě záruka. Co se za ní skrývá?
Jsou zprávy, které dokážou překvapit, nebo dokonce vyděsit – obzvláště když vyzývají k zaplacení údajného dluhu. Zatímco u některých zpráv je na první pohled zřejmé, že jde o podvod, jiné mohou působit věrohodněji. Například pokud přicházejí od společnosti, u které si spotřebitel v minulosti něco objednal, nebo jsou dokonce podepsány advokátem. V takovém případě už člověk mnohdy zpozorní a raději dlužnou částku zaplatí. Je to ale opravdu to nejlepší řešení?
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
„Ahoj mami, rozbil se mi mobil, tak píšu od kamaráda. Potřebuji půjčit na nový, ať si můžu vše zařídit a vrátit se. Pošli mi prosím peníze na tento účet…“ I takhle může začínat konverzace s podvodníkem. S těmito případy se bohužel mnoho lidí již setkalo a někteří za svou dobrou duši zaplatili nemalé částky. Podvodníci se často vydávají za potomka, kterému rodiče zpravidla bez problémů půjčí pár tisíc na nový mobil, aby se mohl dostat v pořádku domů. Jak takovým podvodům nenaletět a předejít tak prázdné peněžence?
Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.
Zimní dovolená na horách slibuje odpočinek i sportovní zážitky, ne vždy se ale obejde bez komplikací. Úraz na lanovce, nehoda na sjezdovce, ubytování, které neodpovídá inzerované nabídce, nebo ztracená bunda při krátké zastávce v horském bufetu – i takové situace mohou lyžaře potkat. Jaká platí pravidla a kdy je možné domoci se náhrady škody?
Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci. Právě tehdy vyvstává otázka, zda máme nárok na odškodnění, po kom ho požadovat a co udělat pro to, aby byl náš nárok úspěšný.
Dostali jste pod stromeček dárkový poukaz? Obecně jsou dárkové poukazy oblíbeným dárkem, a to zejména v případech, kdy chcete darovat zážitek nebo zkrátka nevíte, co přesně člověku koupit. Mohou však skrývat i řadu úskalí, například omezenou platnost či nejasné podmínky čerpání. A co když služba zaplacená poukazem neodpovídá sjednané kvalitě?
11. listopadu 2026 14:11
11. listopadu 2026 13:55
11. listopadu 2026 13:44
10. listopadu 2026 14:07
10. listopadu 2026 13:27
9. listopadu 2026 14:00
6. listopadu 2026 12:04
6. listopadu 2026 11:05
5. listopadu 2026 10:38
5. listopadu 2026 10:19
3. listopadu 2026 11:31
3. listopadu 2026 11:12
26. října 2026 10:37
22. října 2026 12:25
Zimní letový řád pražského letiště přinese 20 nových destinací a celkem 69 leteckých dopravců. Cestující budou moci využít nové spoje do evropských měst, Asie i exotických letovisek. Letiště očekává, že během zimní sezony odbaví více než 6,5 milionu cestujících.
Zdroj: Marie Dvořáková
Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, získají od státu vyšší podporu. Maximální roční příspěvek na provozní náklady se zvýší ze 48 na 90 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Růst čeká také mzdový příspěvek, který se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun měsíčně. Novela zákona o zaměstnanosti zároveň slibuje méně administrativy a pružnější pravidla pro vytváření pracovních míst.
