Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak chtějí bydlet mladí? Tři až čtyři pokoje v novostavbě a hlavně žádný nájem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kde bydlet, když ceny nájmů i vlastního bydlení raketově stoupají? Co třeba v malometrážních garsonkách o velikosti 0+kk? Přesně takové dnes vyrostly ve Startovacím městě Raiffeisen stavební spořitelny. Městečko v nadsázce upozorňuje na současný vážný problém nedosažitelného bydlení pro mladé ve velkých městech.

Tři designové stany zařízené jako ložnice, obývací a dětský pokoj. Tak vypadá Startovací město, které dnes v pražském Karlíně představila Raiffeisen stavební spořitelna. Poukazuje na problém, kdy se lidé kvůli drahému bydlení musí uchylovat k nepohodlným způsobům bydlení – k bydlení v nemovitostech o velikosti jen pár metrů čtverečních a klidně i ve více lidech.

Jak ukázal průzkum výzkumné agentury NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu ve věkové skupině 18 – 36 let, takové bydlení vůbec nekoresponduje s představami mladé generace o jejich budoucím bydlení. Za ideální dispozici považují tři až čtyři pokoje, v případě bytu o výměře 70-90 m2, u domu samozřejmě o něco větší.

„Ceny nemovitostí dosahují rekordní výše a můžeme předpokládat, že zejména ve velkých městech se trend nebude dramaticky měnit. Zároveň s tím rostou i ceny nájmů, takže mladí se dostávají do bezvýchodné situace. Velkou část svého výdělku zaplatí za nájem a nemají už co odkládat stranou,“ upozorňuje Pavel Chmelík, místopředseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.

Polovina dotázaných uvedla, že bydlení je pro ně hlavní finanční výdaj a čtvrtina mladých zvažuje, že se kvůli nedostupnému bydlení bude muset přestěhovat pryč ze svého aktuálního bydliště.

Ideální první bydlení

V průzkumu mladí odpovídali také na to, jaké jsou jejich sny o bydlení. Ukázalo se, že v základních představách se příliš neliší od starších generací. V první řadě chtějí bydlet ve vlastním (93 % dotázaných), nájemní bydlení preferuje jen 7 % respondentů. Sedm z deseti by pak raději bydlelo v domě než v bytě.

„Oproti svým rodičům a prarodičům jsou dnešní dvacátníci a třicátníci trochu náročnější především ohledně stáří nemovitosti, šest z deseti by preferovalo novostavbu. Jinak ale nemají nijak přehnané požadavky,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

„Z praxe mohu potvrdit, že dvacátníci a třicátníci by si rádi pořídili rovnou byt vhodný pro rodinné bydlení. Bohužel jim na to často nestačí prostředky a tak začínají s nákupem garsonky nebo dvoupokojového bytu. Ale rovnou při nákupu se zajímají o to, za jakých podmínek ho později budou moci prodat a refinancovat hypotéku, aby si mohli pořídit větší bydlení. První byt tak rovnou berou jako provizorium,“ říká Martin Březina, realitní makléř ze společnosti RE/MAX Alfa.

Dostupnější úvěry pro mladé

Mladí Češi zároveň ke svému snu přistupují poměrně zodpovědně. Na budoucí vlastní bydlení si šetří více než polovina z nich, ve věkové skupině do 25 let dokonce dvě třetiny dotázaných. A začínají v průměru hned po maturitě – ve 20 letech. Nic jiného jim ani nezbývá. Podle aktuálního doporučení České národní banky by totiž měli mít v případě zájmu o hypotéku našetřeno 20 % z pořizovací ceny nemovitosti. To může ve velkých městech představovat částku přesahující milion korun.

„V reakci na návrh novely zákona o ČNB jsme upravili podmínky přidělování úvěrů hypotečního typu pro mladé do 36 let. Téměř celé toleranční pásmo, které máme k dispozici pro individuální posouzení žadatelů, jsme vyhradili pro mladé. Ti tak mají vyšší šanci úvěr na bydlení získat, například nebudou muset mít naspořeno 20 procent z ceny nemovitosti, ale méně,“ říká Pavel Chmelík a dodává, že „v  tuto chvíli mohou banky poskytovat maximálně 15 procent hypoték s LTV nad 80 procent.“

Témata:  bydlení nemovitosti byty lidé

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy