Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kam se lidé v Česku nejčastěji stěhují?

bydlení
bydlení
Foto: Pixabay

Stěhování mezi obcemi v České republice bylo v roce 2015 na úrovni 242 tisíc obyvatel. Největší část lidí změnila adresu pouze v rámci okresu, kdy se přestěhovala z jedné obce do druhé. 21,2 % obyvatel se stěhovalo v rámci téhož kraje mezi dvěma okresy a 35,4 % mezi dvěma kraji.

Objem vnitřního stěhování byl v období let 2005 až 2015 nejvyšší v roce 2007, kdy dosahoval 256 tisíc obyvatel. Nejnižší byl v roce 2005. Tehdy činil 214 tisíc. Od roku 2009 se pohybuje mezi 233 a 242 tisíci.

Vnitřní migrací došlo v letech 2011 až 2015 k populačnímu růstu pouze ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. „Konkrétně ve středních Čechách byl tento nárůst na úrovni 45 tisíc obyvatel. Naopak nejvýznamnější pokles počtu obyvatel v návaznosti na vnitřní migraci byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji, a to o téměř 16 tisíc,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Na okresní úrovni byly nejsilnější migrační proudy mezi lokalitami zahrnujícími převážně největší města, jako je Praha, Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město, a okresy tvořenými zázemím těchto metropolí. „Nejvýznamnější migrační proudy byly mezi Prahou a sousedními okresy. Z Prahy se v letech 2011 až 2015 vystěhovalo 21 tisíc osob do okresu Praha-východ a 18 tisíc osob do okresu Praha-západ,“ říká Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ, s tím, že silné migrační proudy byly patrné i v opačném směru.

Další početně významné stěhování probíhalo v období let 2011 až 2015 z Brna-města do Brnavenkova. Týkalo se 15 tisíc lidí, opačným směrem pak 6,5 tisíce. Na severní Moravě byl patrný hlavně migrační tok z okresu Karviná do okresu Ostrava-město, kam přišlo 5,3 tisíce osob. Řada lidí se však stěhovala i mezi okresy Karviná a Frýdek-Místek, Liberec a Jablonec nad Nisou, Pardubice a Chrudim nebo Sokolov a Karlovy Vary. Na delší vzdálenost proběhly nejvýznamnější změny adres mezi Brnem-městem a Prahou (3,8 tisíce) a mezi Ostravouměstem a hlavním městem (2,5 tisíce).

Témata:  lidé bydlení Český statistický úřad

Související

Aktuálně se děje

6. října 2025 10:42

Inflace v Česku klesla na 2,3 procenta. Pokles cen zaskočil trh i ČNB

Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Města bez rodin. Nedostupné bydlení mění společnost

Vlastní byt býval cílem každé mladé rodiny. Dnes je realita jiná – ceny nemovitostí a náklady na hypotéky vylučují běžné domácnosti ze hry. Na trhu dominují bezdětné páry s dvěma nadprůměrnými příjmy, zatímco střední třída míří mimo centra měst. Tento posun má zásadní dopad nejen na dostupnost bydlení, ale i na podobu měst a celou společnost.