Odhad Institutu pro plánování a rozvoj Prahy hovoří jasně: česká metropole potřebuje k vyřešení bytové krize, aby bylo ročně dokončeno a dáno na trh 8000 nových bytů. To se ale neděje. Loni se podle údajů Českého statistického úřadu v Praze rozestavělo 4218 bytů, což navíc znamenalo i výrazný meziroční pokles. Za pomalým tempem bytové výstavby stojí především zdlouhavá byrokracie.
Výmluvným údajem je, že developerům trvá realizace projektu v Praze od akvizice pozemků až po kolaudaci zhruba osm až deset let, z čehož samotná stavba trvá maximálně dva roky. Výrazný podíl na tom má extrémně pomalé konání českých úřadů. „U jednoho z projektů čekáme na územní rozhodnutí už tři roky,“ řekl Tal Grozner, šéf známé developerské společnosti Star Group.
V Praze je vinou zdlouhavých povolovacích procesů v tuto chvíli blokováno na 94 tisíc bytů. Byrokratický aparát přitom ve své činnosti nijak nezrychluje, počet udělených stavebních povolení v České republice nestoupá, trend je opačný. Loni jich bylo podle ČSÚ vydáno o 21 procent méně než v roce 2017. Podle hojně citované studie Světové banky je v ČR pro získání zmiňovaného dokumentu potřeba učinit 21 úkonů, které zaberou 246 dní.
„Kdybychom čekali na stavební povolení dle teoretických výpočtů oněch osm měsíců, bylo by to skvělé. Avšak za tuto dobu nelze v Praze získat ani územní rozhodnutí. Studii Světové banky média často špatně vykládají. Jde o modelový příklad, v němž se srovnávají státy podle teoretických lhůt potřebných k získání stavebního povolení pro skladové prostory. My se věnujeme primárně bytové výstavbě, u které je celý proces náročnější a nejde obecně vyjádřit počtem dnů či úkonů,“ vysvětlil Tal Grozner.
Studie Světové banky je v každém případě cenná pro srovnání teoretických výchozích podmínek pro developery v jednotlivých zemích. V celosvětovém měřítku Česká republika tradičně propadá a je na 156. místě. Snahy některých politických stran o zrychlení celého zdlouhavého a komplikovaného procesu jsou tedy namístě, obzvláště pak při přímé komparaci byrokratické náročnosti se sousedními státy a dalšími zeměmi středoevropského regionu.
Například v Německu je teoretická lhůta pro vydání stavebního povolení 126 dní, tedy zhruba o polovinu kratší dobu než v České republice. Počet potřebných úkonů je také výrazně nižší – devět. ČR zaostává také za Polskem, Slovenskem i Maďarskem. „Ze zemí V4 jsme dopadli nejhůře a to rozhodně není potěšující zjištění,“ podotkl Tal Grozner. Pro lepší představu: Polsko skončilo v žebříčku studie Světové banky na 40. místě (153 dní, 12 úkonů), Slovensko je 143. (300 dní, 14 úkonů) a Maďarsko 110. (193 dní, 22 úkonů).
Související
10. června 2026 16:15
13. prosince 2024 8:58
26. listopadu 2024 9:11
24. října 2024 10:44
14. září 2024 9:51
27. května 2024 13:12
