Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční správa zeštíhlí. Zrušeno bude 500 míst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Finanční správa zruší od příštího roku 496 míst ze současných celkových zhruba 16.200. Na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně to uvedla šéfka finanční správy Tatjana Richterová. Na příští rok dostane finanční správa na provoz o 150 milionů korun meziročně méně, proto podle Richterové plánuje i omezení provozu na 34 územních pracovištích.

Služby veřejnosti by ale omezeny být neměly, dodala Richterová. Samosprávy chystané opatření kritizují.

Běžné výdaje finanční správy loni činily 11,7 miliardy korun, z toho výdaje na mzdy 9,8 miliardy korun, vyplývá z informace o činnosti správy za rok 2018.

"Průběžně máme 500 až 600 volných systemizovaných míst. Někde máme počet pracovníků předimenzovaný, někde ale chybí. Je to vlastně návrh jednotlivých ředitelů finančních úřadů v rámci krajů," uvedla Richterová.

Ministerstvo financí již dříve oznámilo, že chce v celé státní správě zrušit zhruba 5700 míst, úspora by měla být 1,7 miliardy korun. Nemělo by se to ovšem týkat učitelů, vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních složek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jaře řekla, že je ve veřejné správě po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech asi 6800 neobsazených pozic. Celkově by mělo být příští rok ve státní správě 465.429 pozic.

Ke snížení provozních nákladů chce finanční správa podle Richterové přikročit i například převodem budov, které správě patří, a to na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Některé nemovitosti by následně stát mohl prodat. "Proto předpokládáme, že by ta úspora mohla být v průběhu pěti let 686 milionů korun," dodala Richterová.

Témata:  Finanční správa Alena Schillerová kancelář

Související

Aktuálně se děje

2. června 2026 14:54

Bulharsko přijalo euro, ekonomové sledují dopady na fiskální stabilitu

Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?