Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční správa zeštíhlí. Zrušeno bude 500 míst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Finanční správa zruší od příštího roku 496 míst ze současných celkových zhruba 16.200. Na dnešním semináři v Poslanecké sněmovně to uvedla šéfka finanční správy Tatjana Richterová. Na příští rok dostane finanční správa na provoz o 150 milionů korun meziročně méně, proto podle Richterové plánuje i omezení provozu na 34 územních pracovištích.

Služby veřejnosti by ale omezeny být neměly, dodala Richterová. Samosprávy chystané opatření kritizují.

Běžné výdaje finanční správy loni činily 11,7 miliardy korun, z toho výdaje na mzdy 9,8 miliardy korun, vyplývá z informace o činnosti správy za rok 2018.

"Průběžně máme 500 až 600 volných systemizovaných míst. Někde máme počet pracovníků předimenzovaný, někde ale chybí. Je to vlastně návrh jednotlivých ředitelů finančních úřadů v rámci krajů," uvedla Richterová.

Ministerstvo financí již dříve oznámilo, že chce v celé státní správě zrušit zhruba 5700 míst, úspora by měla být 1,7 miliardy korun. Nemělo by se to ovšem týkat učitelů, vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních složek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jaře řekla, že je ve veřejné správě po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech asi 6800 neobsazených pozic. Celkově by mělo být příští rok ve státní správě 465.429 pozic.

Ke snížení provozních nákladů chce finanční správa podle Richterové přikročit i například převodem budov, které správě patří, a to na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Některé nemovitosti by následně stát mohl prodat. "Proto předpokládáme, že by ta úspora mohla být v průběhu pěti let 686 milionů korun," dodala Richterová.

Témata:  Finanční správa Alena Schillerová kancelář

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy