Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi si myslí, že země bankrotuje. Ratingová agentura ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.

Ve svém včerejším posudku české schopnosti splácet svůj dluh konstatuje například následující. „Očekáváme, že veřejný dluh České republiky zůstane přiměřený.“ Co tím agentura, které – na rozdíl od českých politiků – naslouchá celý finanční svět, vlastě sděluje? České veřejné finance nejsou, a ani nebyly, v žádném rozvratu. Výraz „zůstane přiměřený“ je přece jasný: zadlužení bylo přiměřené a zadlužení nadále přiměřené zůstává a nejspíše i zůstane. Když něco bylo, je a podle nezaujatých expertů nejspíše i dále bude přiměřené, může být pravdivé tvrzení, že je to zároveň v rozvratu, ba dokonce už málem v bankrotu?

Na jiném místě svého posudku ratingová agentura píše, že „opora v podobě solidního stavu tuzemských veřejných financí“ umožní České republice dobře čelit nepříznivému makroekonomickému vývoji, pramenícímu z vysoké inflace a rapidního měnověpolitického utahování.

Sečteno, podtrženo, nezaujatí odborníci tedy mají stav českých veřejných financí za solidní a zadlužení za přiměřené.

Proč tedy tolik politiků přesto stále hovoří o tom, že Česko vykazuje obří zadlužení či je na prahu bankrotu?

Ze tří důvodů.

Zaprvé, mnozí politici veřejným financím příliš nerozumí. Uvěřili – a ovšemže nakonec i chtěli uvěřit – svým různým a různě motivovaným rádcům.

Zadruhé, když může politik obvinit oponenta z bezuzdného zadlužování, může si být jist, že velká část tuzemské veřejnosti na to uslyší. Historicky je totiž dluh v Česku pojímán poměrně široce stále jako něco za všech okolností nepatřičného, jako hřích.

Zatřetí, jestliže se politikům podaří veřejnost vystrašit obřím dluhem a bankrotem, ta je ve svém strachu pak snáze manipulovatelná, ovladatelná a „zvladatelná“. Takže politikovi snáze projde třeba navýšení daní. Nemusí pak tudíž tolik šetřit na sobě a na svých kamarádech a spřízněných lobbistech, neboť potřebné peníze si prostě vybere od vystrašené veřejnosti. Kdo se bojí, ochotněji platí. 

Témata:  ekonomika finance veřejné finance Peníze

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?