veřejné finance

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla

Ekonomika Komentář

Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?

Ilustrační fotografie

Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině

Finance Komentář

Komentář Lukáše Kovandy: Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

Ilustrační fotografie

Finance

Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem

Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.

Ilustrační fotografie

Veřejné finance v rozvratu nejsou, shodují se profesoři Švejnar a Hindls. Za inflaci může hlavně ČNB, protože až moc zvedá úroky, dodává Švejnar

Finance Komentář

Komentář Lukáše Kovandy: Veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, shodují se profesoři Jan Švejnar a Richard Hindls. Oba diskutovali v televizním pořadu, v němž mimo jiné zhodnotili mimořádný projev premiéra Petra Fialy k národu (video zde). Švejnar jej hodnotí pozitivně, byl to podle něj projev státnický.

Ilustrační fotografie

Rozpočtová rada: Dosažení dluhové brzdy se aktuálně odsunulo o dva až tři roky

Finance

Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR).

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy