Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Barometr obliby spoření: Penzijní spoření kleslo. Co vede?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dvojí zvýšení úrokových sazeb ze strany centrální banky a stabilní zprávy o nevyhnutelnosti dalšího zvyšování mohly zahýbat s preferencemi obyvatel. Ve 4. kvartálu letošního roku oslabila obliba téměř všech spořicích kategorií.

Rostla jen obliba investic do akcií a obligací. Zatímco před dvěma lety začínala na čtvrtině populace, nynější obliba už je třetinová. Ve dvouletém porovnání je však obliba vyšší u více produktů. Stavební spoření poskočilo z 52 na 56 %, obliba starožitností jako formy uložení peněz z 23 na 37 %. Vše ukazuje pravidelný průzkum agentury IBRS.

„Stavební spoření kraluje už osmé čtvrtletí za sebou, a je tak s 56 % podporou stále nejoblíbenějším spořicím produktem,“ říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. Stavebko oproti třetímu kvartálu oslabilo o 2 procentní body. Naproti tomu doplňkové penzijní spoření kleslo o 5 procentních bodů a jeho popularita je poprvé za dva roky nižší než obliba drahých kovů.

„Vedle obliby všech spořicích produktů se lidí také ptáme, jestli považují za rentabilní formu uložení peněz vlastnictví domu nebo bytu. Zde je vývoj výjimečně stabilní směrem nahoru. Je zřejmé, že lidé reagují na dlouhodobě nízké úrokové sazby a výrazný růst cen nemovitostí. Odpovídají tomu i rekordy v úvěrové aktivitě bank a stavebních spořitelen,“ dodává Šedivý.

Zatímco na začátku roku 2016 považovalo vlastnictví nemovitosti za atraktivní 72 % dotázaných, nyní je to 81 % z nich. Podobně se lidé dívají i na investici do pozemku.

Témata:  spoření,  finance

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

7. října 2026 13:27

Čínská AI už Američanům dýchá na záda. Rozhodovat ale nebude jen to, která je chytřejší

Čínská umělá inteligence už není pouze levnější alternativou k americkým modelům. Čínské modely se přibližují technologické špičce a v některých případech nabízejí výhodu v možnosti provozovat je přímo na vlastní infrastruktuře. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda zvolit americkou, nebo čínskou AI, ale především to, co má umělá inteligence dělat, kde budou uložena data a kolik bude její provoz stát, rozebírá ve svém komentáři David Strejc, AI specialista a architekt ze společnosti Apertia.ai.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy