Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se bránit neodpovídající výši záloh na elektřinu a plyn

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Elektřinu a plyn platí spotřebitelé zálohově, přičemž postup pro určení výše záloh určuje zákon. Ne všichni dodavatelé však výši záloh stanoví správně. Jaký počet a výše záloh je tedy v pořádku? A jak se můžete bránit v případě, že s výší záloh nesouhlasíte?

Při sjednávání smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu se domlouvají kromě jiného i zálohy na energie. Výše záloh by měla podle zákona odpovídat očekávané spotřebě, což znamená, že při jejím určení se vychází z historické spotřeby v odběrném místě. A případně se přihlíží i k růstu cen energií.

Zúčtovací období činí zpravidla dvanáct měsíců, do kterých je rozloženo dvanáct měsíčních záloh. Dodavatel však někdy účelově stanoví spotřebiteli nižší zálohy, aby tak vyvolal mylný dojem, že zákazník zaplatí na energiích méně. Spotřebitel je pak překvapen, když po něm dodavatel po skončení zúčtovacího období požaduje vysoký nedoplatek. Obdobnou praktikou je i požadování deseti záloh namísto dvanácti, přičemž opět platí, že spotřebitel bude muset nakonec zaplatit dodavateli vysoký nedoplatek.

Lze se však setkat i s opačným postupem, kdy dodavatel po spotřebiteli požaduje vyšší zálohy, než je třeba. „Někteří dodavatelé řeší vysokými zálohami své finanční problémy. Když se dodavatel později ocitne v insolvenci, odběratel energií se jen obtížně domůže přeplatku,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

K úpravě výše záloh by měl dodavatel přistoupit jen v případě, že dochází ke změně výše ceny za dodávky energií nebo jestliže došlo k zvýšení spotřeby energií v odběrném místě. Podrobnosti ohledně stanovení výše záloh bývají uvedeny v obchodních podmínkách. „Lze se setkat například s ustanovením obchodních podmínek, podle kterého má dodavatel právo upravit výši záloh, jestliže spotřebitel neplatí zálohy včas či ve stanovené výši. Otázkou ovšem je, nakolik takový postup dodavatele odpovídá zákonu,“ uvádí Lukáš Zelený.

Není-li spotřebitel spokojen s výší či počtem záloh, měl by se nejprve obrátit na svého dodavatele s žádostí o úpravu záloh a argumentovat tím, že by měly co nejvěrněji odrážet předpokládanou spotřebu. Jestliže dodavatel odmítne zálohy upravit, může se spotřebitel obrátit na Energetický regulační úřad.

Témata:  energetika elektřina zemní plyn dTest

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Elon Musk

Komentář

Elon Musk se včera stal nejbohatším člověkem celých dějin. Bohatne 3,4 miliardy Kč za hodinu. České důchody by pokryl na 12 let!

Jmění Elona Muska se včera po zavření burz vyhouplo na 347,8 miliardy dolarů (8,5 bilionu Kč). Takovým jměním ještě nikdy v historii žádná osoba neoplývala, alespoň tedy v nominálním dolarovém vyjádření. Musk překonal i sám sebe z doby před třemi roky, kdy, v listopadu 2021, měl jmění až 340,4 miliardy dolarů. Reálně – v očištění o inflaci – tedy na rekordu není. Protože 340,4 miliardy odpovídá v nynějších cenách 386,6 miliardy.