Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tipy na snížení spotřeby energií v domácnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

I když statistiky ohledně spotřeby elektřiny a plynu vyznívají celkem optimisticky, je v zájmu každé domácnosti, aby zavedla taková opatření, která sníží spotřebu, a tím uleví jak peněžence, tak životnímu prostředí. Některá opatření jsou jednoduchá a levná, jiná vyžadují časovou i finanční investici.

Spotřeba elektřiny v domácnostech v loňském roce zaznamenala mírný meziroční nárůst o 1,4 %. U plynu pak došlo k meziročnímu navýšení spotřeby o 4,7 %. Domácnosti se podílely v roce 2019 na celkové spotřebě u elektřiny 26 % a u plynu 24,4 %. Vzhledem k těmto podílům by snižování spotřeby energií v domácnostech mohlo vést k  výraznému snížení celkové spotřeby.

Nejen kvůli závazkům vůči Evropské unii Česko motivuje dotačními programy domácnosti k ekologickému chování, z nichž lze získat finanční prostředky například na pořízení kotle na biomasu, tepelného čerpadla, plynového kondenzačního kotle, ale i na instalaci fotovoltaického systému, zateplení fasády či výstavbu pasivních domů. Podmínkou je většinou finanční spoluúčast uživatelů nemovitostí.

„Existují však i jednoduchá úsporná opatření, která lze zavést prakticky okamžitě a bez větších nákladů. Při nákupu spotřebičů by nakupujícího měla zajímat společně s cenou, funkčností či designem také energetická třída. Rozdíl ve spotřebě mezi jednotlivými třídami, na škále A+++ až G, může činit i 30 %,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Největším „žroutem“ energií v domácnosti je chladnička, jejíž podíl na celkové spotřebě činí až 20 % vzhledem k tomu, že je neustále v provozu. Poloprázdná lednice spotřebovává více energie než plná, jelikož při jejím otevření dochází k větší výměně vzduchu. Proto je vhodné před koupí zvážit, zda se spokojíte s menší lednicí. Ušetřit se dá i nastavením správné teploty uvnitř chladničky, tedy pět stupňů Celsia v chladící části a mínus osmnáct stupňů v mrazící. Spotřebu zvyšuje i námraza uvnitř chladícího či mrazícího prostoru nebo umístění chladničky v blízkosti zdrojů tepla či vystavení slunečnímu svitu.

K energetickým ztrátám dochází i u spotřebičů, které se právě nepoužívají, ovšem jsou zapojené ve stand-by režimu, například televizory, počítače, kávovary. Spotřebu energií lze snížit také při vaření. „Používání pokliček zkracuje dobu vaření a ušetří až polovinu energie, k tepelným ztrátám dochází i v případě, že jsou plotýnky větší než hrnce a pánvičky. Spotřeba energií klesne tehdy, když se nechá jídlo takzvaně dojít na vypnuté chladnoucí plotýnce či v troubě,“ popisuje praktické tipy Eduarda Hekšová. Při ohřevu jídla mikrovlnnou troubou je vhodné správně nastavit teplotu i čas a jídlo rovnoměrně rozprostřít.

Ušetřit lze i při svícení výběrem úsporných žárovek či rozsvěcením světel podle potřeby. Co se týče vytápění, tak za dostatečnou teplotu se považuje dvacet stupňů Celsia v obývacím pokoji a sedmnáct stupňů v ložnici. Aby nedocházelo k tepelným ztrátám má být větrání krátké, ale intenzivní.

„Na snižování spotřeby energií, které je jedním z prostředků v boji s energetickou chudobou, se zaměřuje i mezinárodní projekt STEP, kterého se dTest účastní společně s dalším spotřebitelskými organizacemi z členských států Evropské unie. V rámci projektu bude poskytováno poradenství spotřebitelům postiženým energetickou chudobou. Dále budou vytvořeny materiály ze získaných poznatků a poskytnuty k dalšímu využití,“ uzavírá Eduarda Hekšová. Více o projektu naleznete na www.stepenergy.eu/cs/.

Témata:  energetika elektřina zemní plyn dTest

Související

Aktuálně se děje

3. října 2024 10:48

3. října 2024 10:29

2. října 2024 11:45

Česko 2023: Populace překročila 10,9 milionu, klesl počet sňatků i narozených dětí

Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy