Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští zaměstnanci neuvažují o vlastním podnikání

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V Česku následkem pandemie ve srovnání s ostatními zeměmi jen nízký počet zaměstnanců zvažuje odchod ze zaměstnání a start vlastního podnikání. Zaměstnanci v důchodovém věku se více obávají odchodu z práce kvůli nedostatku naspořených peněz na stáří a firmy se začínají intenzivněji přiklánět k flexibilním formám zaměstnávání. Vyplývá to z průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad z konce března.

Nejnovější statistiky ukazují, že pandemie zasáhla nejvíce lidi pracující ve velkých městech. Právě tam je totiž pětina zaměstnanců navázána na turistický ruch a služby a dostává nadprůměrnou mzdu.

"Těmto lidem ze dne na den zmizela možnost výdělku, velké množství z nich proto začalo hledat práci v jiných oborech, například v logistice. Podle rychlého průzkumu mezi vybranými logistickými společnostmi asi 30 procent nově zaměstnaných lidí přišlo právě z gastra a čtvrtina ze služeb a administrativy. Takže polovina nově zaměstnaných lidí se tam ocitla proto, že jejich zdroj příjmů kvůli pandemii skončil či byl výrazně utlumen," uvedla manažerka marketingu Randstadu Alžběta Honsová.

Poměrně nízké procento Čechů (18 procent) v porovnání s globálním průměrem (32 procent) i okolními zeměmi regionu (25 až 30 procent) v dnešní nejisté době přemýšlí o zahájení vlastního podnikání. Takto nízký podíl je srozumitelnější v kontextu dalších zjištění průzkumu, a sice že 73 procent respondentů se cítí ve svém zaměstnání spokojeno, neboť vnímá vstřícnost svého zaměstnavatele a má pocit seberealizace.

Na tři čtvrtiny českých zaměstnanců uvedly, že se cítí být ve své současné pozici dostatečně oceňováno a ceněno a 55 procent je spokojených se svým platem ve srovnání s podobnými pozicemi u jiných společností.

"Celý rok 2019 byl rokem, kdy se firmy extrémně snažily pečovat o zaměstnance, dbaly na svou značku zaměstnavatele a velmi intenzivně pracovaly na interní komunikaci. Tato péče se nyní projevila ve vysoké míře spokojenosti. Samozřejmě na ni má vliv i nejistota z budoucnosti a pozvolný růst nezaměstnanosti," míní Honsová. Nezaměstnanost přitom neporoste plošně, ale sektorově. Nejvíce v oborech, které byly postižené okamžitě a silně jako letecká doprava, kultura, služby a maloobchod.

Více než polovina (53 procent) zaměstnanců se domnívá, že bude muset odložit svůj odchod do důchodu, protože nemají dostatek úspor. "I tento aspekt je zesílen aktuálně panující nejistotou z budoucnosti," podotkla Honsová.

Změny lze zaznamenat nejen v chování zaměstnanců a uchazečů o práci, ale i v přístupech zaměstnavatelů. Poslední dva měsíce, kdy byly firmy nuceny omezit či pozastavit svou činnost, způsobily značný příklon firem k flexibilním formám zaměstnávání. Jde jak o zesílený zájem o agenturní zaměstnance, a to i na kvalifikované pozice. Zejména pro nové projekty jsou pak častěji využíváni externisté.

Témata:  zaměstnanci lidé práce

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy