Zrůdy, které si nezaslouží pomoc. Taky jsem byl uprchlík, ale tehdy to bylo jiné, rozjel se politik

Častým argumentem zastánců migrace je, že i Češi a Slováci v dobách komunismu, především kolem roku 1968 emigrovali na Západ. Do zahraničí před režimem uprchly desetitisíce lidí. Jenže my jsme se chovali jinak, sám jsem to zažil, vypráví bývalý poslanec Věcí veřejných a současný místopředseda strany Republika Otto Chaloupka.

Přijímání uprchlíků do Evropy
reklama

Chaloupka na svém facebookovém profilu vysvětluje, že v roce 1985 emigroval z politických, ne ekonomických důvodů. „Měli jsme slušné bydlení, nádhernou supermoderní chatu, slušné výdělky, německý šestiválcový sporťák (tvrdá práce, žádné vysedávaní po hospodách, všichni jsme makali). Nebyli jsme kamarádi s režimem, tátovi komunisté ničili (a zničili) život, nechtěl jsem dopadnout stejně," vysvětluje svoje motivace politik.

Spolu s manželkou se mu podařilo přes Jugoslávii dostat do Rakouska. „Tam jsme zastavili, protože to, před čím jsme utíkali, nám tam nehrozilo (první rozdíl mezi mnou - politickým uprchlíkem, a imigranty, kteří zaplavují Evropu). Požádali jsme o azyl a vstup do USA a podřídili se všem podmínkám, které na nás byly kladeny (rozdíl druhý)," srovnává svůj útěk s tím, co se v Evropě podle něj děje teď.

„Několik dní jsme prožili v lágru v Treiskirchenu, kde jsme prošli podrobným prošetřením, potom jsme byli přemístěni do uprchlického penzionu jižně od Vídně, kam jsme několikrát za měsíc dojížděli na různé pohovory, vyšetřování a dotazovaní na US ambasádě. Byli jsme vděčni za azyl, ubytovaní, jídlo, pocit bezpečí a nedovolili si stěžovat nebo vznášet jakékoliv požadavky (rozdíl třetí)," vzpomíná na své zážitky Chaloupka.

Odlet do USA mu byl prý umožněn až po osmi měsících. „Tam jsme dostali zaplacený brloh na měsíc, během kterého jsem si nasel práci, učil se anglicky a hledal slušné bydlení. Nikoho jsme neobtěžovali požadavky na českou stravu, specifické místo pobytu, na oblečení apod. jsme si ani stěžovat nemohli, protože jsme žádné nedostali. Prostě jsme se snažili být neviditelní, nikomu nevadit, zapadnout mezi ostatní. A hlavně - byli jsme vděčni za možnost žit v bezpečí," píše místopředseda strany Republika.

„Všechny ty stěžovatele a nespokojence s tím, co jim zadarmo nabízíme, bych nahnal zpět, odkud přitáhli, ani bych neřešil, mají-li doklady nebo ne. Když se jim nelíbí, co jim nabízíme, nemají tady co dělat. Nemají právo tady být a obtěžovat nás! Člověk, který utíká před nějakým nebezpečím, se zastaví na prvním místě, kde mu nebezpečí nehrozí, a s vděkem přijme jakoukoliv pomoc od svých hostitelů. Ten, kdo sem přišel a tlačí se dál, opovrhuje naší pomocí a klade si požadavky, je pouhým parazitem, jdoucím za bezpracným ziskem. Nehledě na to, že chlap neutíká před nebezpečím, aniž by v první řadě nezajistil bezpečí pro svou rodinu. Takoví jsou zrůdy, které si nezaslouží naši pomoc ani soucit. Jsou to zločinci a jako s takovými se s nimi musí zacházet," dodává ostře Chaloupka.

Témata: uprchlíci

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky