Česko už nechceme nikdy vidět, shodují se uprchlíci propuštění z detenčních zařízení

Uprchlíci jsou na cestě několik týdnů, jiným putování do vysněné Evropy trvá i roky. Shodují se však na tom, že nejhorší částí této cesty jsou české detenční tábory. Česká televize zmapovala osudy některých z nich. „Jsou to normální věznice, jednají s vámi jako s kriminálním," shodují se uprchlíci. Společné mají jedno, všichni byli zadrženi ve vlacích mířících z Budapěšti do Berlína.

„Když mě přivedli, musel jsem se svléct do naha, a dozorce si mě prohlížel jako zvíře. S Českem už nikdy nechci přijít do kontaktu," popisuje svoje dojmy Yoofi, třicetiletý obchodník z Ghany, který prošel Vyšními Lhotami i Bělou-Jezovou. V detenci strávil celkem tři a půl měsíce. Viděl prý muže, kteří byli na útěku i několik let, jak na svých cimrách v českých táborech beznadějně plakali.

Farmář Ahmed ze Sýrie (50) strávil v detenci 73 dní. Jeho cesta byla rok dlouhá, několik měsíců dokonce pracoval v Turecku jako realitní makléř. V Německu by chtěl pracovat jako zemědělec, aby mohl zaplatit cestu do Evropy i své ženě a třem dětem. Jeden syn už mu při bojích zemřel. „Věřím, že se mi podaří z toho pekla dostat mou rodinu," říká.

Sedmadvacetiletá řidič Isaac z Ghany je na cestě už tři roky. Cestuje za peníze, které jeho rodiče získali za prodej rodinného majetku. Dva a půl roku pracoval v Turecku jako dělník na stavbách, aby si na cestu přes moře vydělal peníze. V českých zařízeních strávil tři měsíce a přišel zde o svých posledních 360 eur. Rád by se dostal do Německa a vydělal si na to, aby se mohl vrátit do Ghany a rozjet vlastní byznys s oblečením. „Celou cestu se modlím k bohu. Mohl jsem být několikrát mrtvý a vděčím jenom jemu, že jsem došel až sem. V Bělé jsem ale byl už na pokraji zoufalství," uvedl pro ČT.

Zadržení podle svých slov museli zaplatit 50 eur pokutu za to, že cestovali bez pasu. Kdo nezaplatit, dodnes tyto peníze dluží. Při zadržení jsou jim zabaveny všechny peníze i mobily, opsat si mohou jen kontakty. V zařízeních pak dostanou telefonní kartu nabitou částkou 180 korun. Uprchlíci také mluví o tom, že jich spí šest až deset v malých pokojích na palandách, návštěvy na jiných pokojích přípustné nejsou.

Stížnosti uprchlíků se týkají také třeba jídla. „Samotné jídlo, za jehož zlepšení uprchlíci v Bělé-Jezové několikrát demonstrovali, bylo podle jejich slov nepřijatelné. Množstvím i kvalitou. Snídaně například sestávala z krajíce chleba s kostičkou másla a oběd z makaronů s kořením a řídkou omáčkou. Dospělý dostával běžně tak malé porce, že i když je dával svému dítěti, mělo i to neustále hlad," popisuje dojmy cizinců ČT.

Ti, kteří mají peníze, si za pobyt musí platit 242 korun denně. Podle vládního výboru pro práva cizinců je ale takový postup nezákonný. Žádá proto, aby dále vybírán nebyl. Podle ministerstva vnitra je to ale jinak. Zařízení jsou prý oprávněna použít uschované peníze na úhradu nákladů. Správa uprchlických zařízení prý strhává 112 korun za stravu a 130 za ubytování. Při propuštění však cizinci musí zůstat nejméně 400 korun.

Podle jednoho z uprchlíků, který prošel tábory v dalších zemích, se ale nikde jinde nic takového neděje. „V Maďarsku jsme sice strávili několik dní v kempu, ale nezaplatili jsme jediné euro. Naopak v táboře byli sociální pracovníci, kteří nám občas přinesli peníze, abychom si mohli jít jídlo koupit," popisuje uprchlík. „Nikdo nám nebral mobily, nehlídali nás těžkooděnci. Česko už nechci nikdy vidět, můj bože! Pryč odsud, nevěřím, že tohle je taky Evropa," konstatoval pro ČT uprchlík.

Témata:  uprchlíci