Summit EU nejspíš odloží brexit, otázkou zůstává na jak dlouho

Z dosavadních diskusí se zdá zřejmé, že země EU se chtějí vyhnout neřízenému odchodu Británie už tento pátek a za klíčové pokládají další udržení svého jednotného postoje. Britská premiérka Theresa Mayová, které se v parlamentu zatím stále nepodařilo prosadit s EU dojednaný text upravující podmínky brexitu, nyní požádala o prodloužení už podruhé. Je ale jen velmi málo pravděpodobné, že summit akceptuje datum 30. června, které opět navrhla.

Předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk přišel s konceptem ročního odkladu do 30. března s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud dohodu tamní parlament odsouhlasí. Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců. Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný - a politickou většinou v zemi podporovaný - plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat. Text dohody o vystoupení přitom EU znovu otevírat nebude, je připravena mluvit o změnách společné představy budoucích vztahů.

Jakýkoliv odklad brexitu za datum 22. května ale znamená, že Británie musí uspořádat evropské volby. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu.

Delší setrvání Británie jako "země na odchodu" v unii ale u některých států, třeba u Francie, budí obavy kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat vnitrounijní diskusi o budoucnosti bloku. Summit by tak mohl žádat záruky, že Británie se bude vůči unii chovat "konstruktivně a odpovědně" a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení také takových otázek, jako je britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.

Témata:  Brexit,  EU,  Velká Británie,  Theresa Mayová