Průkaz energetické náročnosti budou mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu zákona o hospodaření energií, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna.
Evropská komise (EK) dnes poslala Českou republiku k unijnímu soudu, neboť země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti v budovách. Stejná žaloba míří také proti Slovinsku, uvedla dnes komise v tiskové zprávě. Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla Praha poprvé upozorněna v roce 2015.
Snižování energetické náročnosti obytných budov patří k prioritám a často diskutovaným tématům současnosti. A to nejen z hlediska strategie a legislativy Evropské unie, ale také osobního zájmu samotných domácností. K dosažení těchto cílů vedou mimo jiné renovace střech, které hrají významnou roli ve zlepšení tepelně-technických vlastností domu. Dnes existují různé způsoby, jak modernizací střechy snížit celkovou energetickou náročnost nemovitosti. Informuje Borga.
Státní energetická inspekce se zaměřuje na kontroly vystavování průkazů energetické náročnosti budov (PENB). Od ledna totiž platí nová povinnost dodat průkaz při novém pronájmu bytů, doposud se tato povinnost u bytů týkala pouze jejich prodeje. Povinnost zpracovat průkaz má v obou případech na požádání majitele bytu kromě vlastníka budovy rovněž Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ).
Stejně jako v Česku, jsou i němečtí majitelé domů, kteří svou nemovitost prodávají či pronajímají, povinni pod pokutou až 15.000 EUR předkládat takzvané průkazy energetické náročnosti budov (PENB). Nelze ovšem nezmínit, že na rozdíl od nesmlouvavých Němců se v našich končinách podařilo od této povinnosti osvobodit majitele domů postavených před rokem 1947, které neprošly od té doby zásadnější rekonstrukcí. Stačí se domluvit s nájemcem či kupujícím, že PENB nebude požadovat, informuje Ing. Milan Krček, místopředseda OSMD.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
