Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průkaz energetické náročnosti: Sněmovna schválila tuto novelu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průkaz energetické náročnosti budou mít na dobře viditelném místě nově všechny budovy s celkovou užitnou plochou větší než 500 metrů čtverečních, které často navštěvuje veřejnost. Dosud musely mít průkaz pouze budovy využívané orgány veřejné moci. Vládní novelu zákona o hospodaření energií, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna.

Povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti se bude vztahovat při přestavbách a rekonstrukcích pouze na větší změny dokončených budov, nikoli na všechny změny, jak navrhovala vláda.

Sněmovna do novely vložila pozměňovací návrh poslance Pavla Pustějovského (ANO), který upravuje povinnost provozovatelů nebo vlastníků objektů s výrobnou energie. S totožným návrhem přišel i Petr Dolínek (ČSSD), Sněmovna už o něm ale nehlasovala, protože uspěl návrh Pustějovského. Současné znění zákona může podle obou poslanců znamenat, že vlastník by při jakékoli stavební úpravě musel vyhovět požadavkům rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci, i kdyby se stavební úpravy netýkaly výroby energie nebo tepla. Pozměňovací návrhy obou poslanců kritizovalo Hnutí Duha, které tvrdí, že fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti.

Na návrh hospodářského výboru se v zákoně zvyšuje hranice pro kontrolu systému vytápění z nynějších 20 kilowatt na 70 kilowatt a u klimatizací z 12 na 70 kilowatt. Kontroly se budou nově vztahovat i na tepelná čerpadla nebo elektrické odporové vytápění. Podle poslance Pustějovského by se ale celkově měl počet kontrolovaných zařízení snížit.

Témata:  PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy) nemovitosti

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy