Stejně jako v Česku, jsou i němečtí majitelé domů, kteří svou nemovitost prodávají či pronajímají, povinni pod pokutou až 15.000 EUR předkládat takzvané průkazy energetické náročnosti budov (PENB). Nelze ovšem nezmínit, že na rozdíl od nesmlouvavých Němců se v našich končinách podařilo od této povinnosti osvobodit majitele domů postavených před rokem 1947, které neprošly od té doby zásadnější rekonstrukcí. Stačí se domluvit s nájemcem či kupujícím, že PENB nebude požadovat, informuje Ing. Milan Krček, místopředseda OSMD.
Ale zpět k hlavnímu tématu. V druhé půli letošního roku provedlo Německé sdružení majitelů nemovitostí (Haus und Grund) test průkazů energetické náročnosti budov. Test se týkal celkem 20 PENB provedených několika registrovanými energetickými specialisty podle německé verze zákona o hospodaření energií (Energieeinsparverordnung – EnEv).
Průzkum PENB proběhl na dvou typech budov.
Výsledky testu
Předně se ukázalo, že se výsledné hodnoty PENB u totožných budov poměrně značně lišily. Klasifikace kolísala mezi 104 až 183 kWh/(m2.rok). Což je ekvivalent rozdílu mezi energeticky dobře sanovanou budovou až po budovu, která neprošla v zásadě žádnou modernizací. Rozdíl hodnot tak činil více než 40%! Na devítibodové stupnici energetické náročnosti (počínaje A+, konče H) se výsledky jednotlivých firem lišily většinou o tři stupně.
Lze tedy konstatovat, že tím padá ústřední argument zastánců plošného uplatňování energetických certifikátů, a sice právo nájemce či kupujícího znát skutečný energetický stav pronajímané či kupované nemovitosti.
Dále se prokázalo, že skutečná spotřeba bývá nižší než spočítaná energetická náročnost, z čehož vyplývá, že se při modernizacích vynucených spočítanou (vyšší) energetickou náročností nedostavuje kýžený efekt snížení nákladů na energie. Majitel i nájemníci jsou tedy často zklamáni nízkou „efektivitou“ drahých tepelných modernizací, jejíž ekonomická rentabilita je proto diskutabilní.
Další poznatek vyplývající z testu Haus und Grund by se dal shrnout do věty: „Průkaz energetické náročnosti je pouze tak kvalitní, jak kvalitní je jeho autor!“ Velmi často docházelo k značným rozdílům v údaji o celkové vytápěné ploše. To má zejména u menších staveb zásadní vliv na výpočet celkové energetické náročnost budovy. V rámci daného testu se někteří energetičtí specialisté ani „neobtěžovali“ budovy navštívit a vystačili si se zaslanou dokumentací.
Konečně se také ukázalo, především z pohledu nájemníků, že majitelem předložené průkazy PENB mají pouze malou relevanci s ohledem na skutečné náklady na vytápění. Klíčová hodnota měrné potřeby tepla na vytápění [kWh/(m2.rok)] nájemníkovi nepodá správnou informaci o jeho budoucích nákladech na topení. Tyto náklady daleko více závisí na tržní ceně paliv (topná nafta, plyn, uhlí, spod.), na konkrétní poloze bytu (orientace na sever či na jih, okrajová či středová poloha bytu v rámci domu, apod.), na počtu obyvatel bytu a v neposlední řadě na zvyklostech jednotlivých domácností (šetrná v. plýtvavá).
Témata: bydlení, PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy)
Související
30. září 2026 12:43
17. září 2026 17:47
10. září 2026 10:45
24. června 2026 12:15
26. března 2026 14:40
24. února 2026 12:53
