V roce 2025 se zaměstnanci a podnikatelé setkají s několika změnami v oblasti daní. Vzhledem k nárůstu průměrné mzdy dojde k úpravám progresivní daně, limitu pro osvobození nepeněžních benefitů či maximálního vyměřovacího základu. Nově také vzrostou daně z nemovitostí a hazardu. V následujícím textu přinášíme přehled těchto důležitých novinek, které ovlivní daňovou oblast v příštím roce.
Komentář Lukáše Kovandy: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají pozítří, v úterý 10. ledna poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“.
K paušální dani se nově zatím přihlásilo zhruba 23.800 drobných podnikatelů. Aktuálně tak aktivně paušální daň využívá zhruba 78.000 podnikatelů. Vyplývá to z informací zveřejněných ministerstvem financí. Loni platilo daně a odvody pojistného paušálně průměrně kolem 65.000 živnostníků. Čísla se podle MF během roku měnila jak kvůli novým živnostníkům, kteří mají při zakládání živnosti možnost vstoupit do paušálního režimu daně kdykoliv během roku, tak i kvůli končícím živnostníkům či podnikatelům, kteří přesáhli hranici jednoho milionu korun pro osvobození od DPH. Od ledna loňského roku bylo doručeno celkem 104.286 oznámení o vstupu do režimu paušální daně.
K paušální dani se nově zatím přihlásilo zhruba 22.300 drobných podnikatelů. Celkem by tak letos mohlo paušální daň využívat asi 80.000 těchto podnikatelů. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo financí. Loni platilo daně a odvody pojistného paušálně průměrně kolem 65.000 živnostníků. Čísla se přitom podle MF během roku měnila jak kvůli novým živnostníkům, kteří mají při zakládání živnosti možnost vstoupit do paušálního režimu daně kdykoliv během roku, tak i kvůli končícím živnostníkům či podnikatelům, kteří přesáhli hranici jednoho milionu korun pro osvobození od DPH.
Komentář Lukáše Kovandy: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v pondělí poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75.000 podnikatelů.
Živnostníci využívající paušální daň nepodávají na finanční úřad daňová přiznání a nemusí ani evidovat příjmy a výdaje. Tato administrativní úleva může podnikatelům zkomplikovat cestu k hypotéce. Banky nyní hledají způsob, jak přistupovat k posuzování příjmů u živnostníků v paušálním režimu.
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
23. dubna 2026 12:19
23. dubna 2026 11:32
23. dubna 2026 10:52
22. dubna 2026 10:26
21. dubna 2026 13:17
21. dubna 2026 12:47
20. dubna 2026 16:15
20. dubna 2026 13:22
Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.
Zdroj: Marie Dvořáková
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
