Do produktivního věku pomalu vstupuje generace mileniálů, která má technologie jako součást své DNA. Je tedy jisté, že změny, které se nyní rodí, se plně rozvinou. Největší a nejvíce patrné novinky čekají svět peněz a nakupování. Společným jmenovatelem je digitalizace a technologie na bázi blockchain.
Kolem roku 2020 bude zhruba polovina pracující populace lidé z generace mileniálů. Od svých předchůdců se mileniálové notně liší a i ve svém zaměstnání vyžadují jiný přístup a vyznávají jiné hodnoty. Obzvláště důležitá je pro ně pravidelná a častá zpětná vazba, hodnocení svého výkonu jednou za rok jim nepostačuje. Téměř 9 z 10 mladých lidí se pak již při hledání zaměstnání zaměřuje na to, jaké možnosti profesního i osobního rozvoje jim zaměstnavatel poskytne. Mileniálové rovněž například preferují společensky odpovědné firmy, týmovou práci, otevřený přístup, ale třeba i dobrou organizovanost a strukturu.
Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
