Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lenost a nechuť k práci? Jací jsou ve skutečnosti mileniálové?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.

Práce při studiu je u současných vysokoškoláků téměř standardem a prací tráví podstatnou část svého volného času. Toho si jsou vědomi i jejich rodiče. Více jak tři čtvrtiny z nich se snaží pokrýt základní finanční potřeby svých potomků, aby se mohli více věnovat studiu.„I českým studentům finanční podpora od rodičů umožňuje, aby se více soustředili na studium, obzvláště pokud mají vyšší náklady spojené například se studiem v zahraničí, jiném městě či na soukromé škole. Nicméně studenti často i přes ekonomické zázemí doma vyhledávají zaměstnání, aby kromě vlastního příjmu získali i cenné zkušenosti a kontakty, které se jim po dokončení studia hodí při hledání práce odpovídající jejich představám a ambicím. Praxe během studia je pro mnoho zaměstnavatelů zásadní, když se rozhodují, zda kandidáta na danou pozici přijmou. Mnoho českých vysokoškoláků si tento fakt naštěstí uvědomuje a už během studia se snaží získat relevantní zkušenosti v oboru,“ říká Martina Suchomelová, vedoucí oddělení lidských zdrojů HSBC Bank plc – pobočka Praha.To potvrzují i data z projektu Eurostudent VI, do kterého se zapojilo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Podle něj tráví průměrný vysokoškolský student v Česku týdně 17 hodin na přednáškách, seminářích a cvičeních, 14 hodin samostudiem a 16 hodin prací. Studenti, kteří nežijí u svých rodičů, tráví prací ještě o dvě hodiny více, tedy nejvíce ze všech tří kategorií.

Budoucnost patří měkkým dovednostem

Při zamyšlení se nad rokem 2030 se většina studentů shoduje, že je univerzitní vzdělání dobře připravilo na budoucí výzvy. Nejdůležitější dovednosti jsou podle více jak poloviny z nich kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti.„Je vidět, že si studenti uvědomují potřeby budoucího trhu práce. Rozšiřující se automatizace bude klást čím dál větší nároky na dovednosti, které nás budou odlišovat od robotů a počítačových programů. Kreativní myšlení, schopnost řešit problémy a umění komunikovat s lidmi se stávají čím dál žádanějšími i na současném trhu práce. Firmy totiž dobře vědí, že pokud budou své zaměstnance vzdělávat a podporovat v rozvoji těchto dovedností, získají nad konkurencí značnou výhodu,“ souhlasí Martina Suchomelová.Rozpolcení rodiče

Když přijde řeč na vliv umělé inteligence a robotů na kariéru jejich potomků, téměř dva z pěti rodičů věří, že budou mít pozitivní dopad. Pouze o dvě procenta více z nich se vlivu obává. Na čem se ale většina rodičů shodne, je potřeba umět programovat. Přes sedm z deseti vidí tuto dovednost jako zásadní pro uplatnění jejich dětí na dnešním pracovním trhu.

Témata:  lidé práce mileniálové Generace Y

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.