Lenost a nechuť k práci? Jací jsou ve skutečnosti mileniálové?

Lenost a nechuť k práci u současně nejdiskutovanější generace mileniálů je již minulostí. To potvrzuje studie britské banky HSBC, podle které více jak čtyři pětiny z nich pracují při studiu. Kromě přivýdělků chtějí studenti získat zkušenosti a kontakty, které jim v budoucnu pomohou najít práci. Přes tři pětiny z nich věří, že je současné studium dobře připraví na výzvy v roce 2030 a považují kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti za nejdůležitější vlastnosti pro budoucí úspěch.

Diskuse: 2

Ilustrační fotografie
reklama

Práce při studiu je u současných vysokoškoláků téměř standardem a prací tráví podstatnou část svého volného času. Toho si jsou vědomi i jejich rodiče. Více jak tři čtvrtiny z nich se snaží pokrýt základní finanční potřeby svých potomků, aby se mohli více věnovat studiu.

„I českým studentům finanční podpora od rodičů umožňuje, aby se více soustředili na studium, obzvláště pokud mají vyšší náklady spojené například se studiem v zahraničí, jiném městě či na soukromé škole. Nicméně studenti často i přes ekonomické zázemí doma vyhledávají zaměstnání, aby kromě vlastního příjmu získali i cenné zkušenosti a kontakty, které se jim po dokončení studia hodí při hledání práce odpovídající jejich představám a ambicím. Praxe během studia je pro mnoho zaměstnavatelů zásadní, když se rozhodují, zda kandidáta na danou pozici přijmou. Mnoho českých vysokoškoláků si tento fakt naštěstí uvědomuje a už během studia se snaží získat relevantní zkušenosti v oboru,“ říká Martina Suchomelová, vedoucí oddělení lidských zdrojů HSBC Bank plc – pobočka Praha.

To potvrzují i data z projektu Eurostudent VI, do kterého se zapojilo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Podle něj tráví průměrný vysokoškolský student v Česku týdně 17 hodin na přednáškách, seminářích a cvičeních, 14 hodin samostudiem a 16 hodin prací. Studenti, kteří nežijí u svých rodičů, tráví prací ještě o dvě hodiny více, tedy nejvíce ze všech tří kategorií.

Budoucnost patří měkkým dovednostem

Při zamyšlení se nad rokem 2030 se většina studentů shoduje, že je univerzitní vzdělání dobře připravilo na budoucí výzvy. Nejdůležitější dovednosti jsou podle více jak poloviny z nich kritické myšlení, umění řešit problémy a sociální dovednosti.

„Je vidět, že si studenti uvědomují potřeby budoucího trhu práce. Rozšiřující se automatizace bude klást čím dál větší nároky na dovednosti, které nás budou odlišovat od robotů a počítačových programů. Kreativní myšlení, schopnost řešit problémy a umění komunikovat s lidmi se stávají čím dál žádanějšími i na současném trhu práce. Firmy totiž dobře vědí, že pokud budou své zaměstnance vzdělávat a podporovat v rozvoji těchto dovedností, získají nad konkurencí značnou výhodu,“ souhlasí Martina Suchomelová.

Rozpolcení rodiče

Když přijde řeč na vliv umělé inteligence a robotů na kariéru jejich potomků, téměř dva z pěti rodičů věří, že budou mít pozitivní dopad. Pouze o dvě procenta více z nich se vlivu obává. Na čem se ale většina rodičů shodne, je potřeba umět programovat. Přes sedm z deseti vidí tuto dovednost jako zásadní pro uplatnění jejich dětí na dnešním pracovním trhu.

Diskuze: Lenost a nechuť k práci? Jací jsou ve skutečnosti mileniálové?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 2, poslední 29.09.2018 15:35 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 2 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky