lidé

Ilustrační fotografie

Sčítání lidu: Počet obyvatel vzrostl, v průměru lidé zestárli na 42,7 roku

Aktuality

Česku za deset let přibylo obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu, o 87.600 víc. Téměř polovina z nich bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus se konal od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Ilustrační fotografie

Vláda projedná omezení velkých akcí a noční uzavření restaurací

Aktuality

Vláda kvůli zhoršování epidemie covidu-19 podle informací Seznam Zpráv odpoledne projedná například možnost zrušení vánočních trhů nebo uzavření restaurací, klubů a barů v nočních hodinách. Chce také omezit akce nad 1000 návštěvníků. Přísnější protiepidemická opatření vyžadují nouzový stav, který zřejmě vláda také vyhlásí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu serveru TN.cz řekl, že případná plošná opatření se budou týkat i očkovaných.

Práce v kanceláři

Finance

V září klesl počet osobních bankrotů, návrhů na ně přibylo

V září bylo v ČR vyhlášeno 1271 osobních bankrotů, což bylo o 13 méně než v srpnu. Zároveň bylo podáno 1298 návrhů na osobní bankrot, o 45 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Ilustrační fotografie

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta

Ekonomika

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262.142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5.700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14.900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Káva

Více než polovina Čechů pije denně dvě až tři kávy, zjistil průzkum

Magazín

Více než polovina Čechů (53,1 procenta) vypije denně dvě až tři kávy. Zhruba dvě procenta si jich dá denně šest a více, necelá čtvrtina pak pije jednu denně a 12 procent si kávu denně nedá. Uvádí to zářijový průzkum společnosti Ipsos pro Jacobs Douwe Egberts, který u příležitosti pátečního mezinárodního dne kávy představili zástupci společnosti novinářům. Odpovídalo v něm 1050 lidí. Spotřeba kávy v ČR činila podle dat Českého statistického úřadu předloni 2,2 kilogramu na obyvatele. Ve Finsku, které je světovou spotřební jedničkou, činí roční konzumace 12 kilogramů.

Ilustrační foto

Dvě třetiny Čechů čekají v příštích letech průměrnou inflaci nad třemi procenty

Finance

Dvě třetiny Čechů očekávají v následujících pěti letech průměrnou inflaci nad třemi procenty, skoro polovina Čechů dokonce nad čtyřmi procenty. Vlivu inflace na své úspory se obává 81 procent lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Banky Creditas. Češi s očekávaným růstem cen mění rozložení svých úspor a stále více se přiklánějí k variantám investic, které by je měly před inflací ochránit lépe než běžné spořicí produkty. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.

Ilustrační fotografie

Aktuality

Koncem října bude v šesti evropských zemí přístupná HBO Max, v ČR příští rok

Od 26. října bude v šesti evropských zemích - ve Španělsku, Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a v Andoře - přístupná americká streamovací televize HBO Max. Do dalších 14 zemí včetně Česká republiky a Slovenska se vydá příští rok. Dnes to oznámil provozovatel služby, společnost WarnerMedia z telekomunikační skupiny AT&T. Detaily ohledně ceny předplatného a obsahu podnik zveřejní v říjnu. HBO Max nabízí divákům ve Spojených státech ke zhlédnutí mimo jiné seriály Harry Potter, Hra o trůny nebo Teorie velkého třesku.

Ilustrační fotografie

Problémem je nedostatek pracovníků, omezuje to oživení ekonomiky

Ekonomika

Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.

Důchodci, ilustrační fotografie

Upracovávají se Češi k smrti? Češi pracují déle než lidé v EU, zároveň se dožívají nižšího věku

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Ilustrační fotografie

Ekonomika Komentář

Češi jsou teď, v době historicky nejzávažnější ekonomické krize, nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy

Komentář Lukáše Kovandy: K nevíře. Domácnosti v ČR jsou historicky nejspokojenější s vlastní finanční situací zrovna teď, v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky nejhoršího propadu. Vládní záchrana ekonomiky se povedla nad očekávání. Ovšem nebyla zadarmo, účet za ni teprve přijde.

CZK

61 procent Čechů nemuselo během pandemie čerpat peníze z rezerv

Finance

Na 61 procent Čechů nemuselo během pandemie čerpat peníze z našetřených rezerv. Jenom malý zlomek obyvatelstva se uchýlil k půjčce. Zhruba 40 procent lidí respondentů očekává v brzké době zlepšení své finanční situace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro úvěrovou společnost Home Credit. Průzkum se uskutečnil mezi 515 respondenty na konci května.

Ilustrační fotografie

Třetina Čechů vnímá po lockdownech zhoršení zdraví

Aktuality

Pandemie a z ní plynoucí uzávěry zanechaly šrámy na fyzické kondici a zdraví Čechů. Každý druhý Čech od jara 2020 přestal sportovat a vnímá zhoršení své fyzické kondice, často v souvislosti s tloustnutím. Třetina na sobě pozoruje zhoršení zdravotního stavu. Vyplývá to z průzkumu, který agentura EMA data uskutečnila pro životní pojištění Mutumutu koncem května mezi 500 respondenty.

Ilustrační fotografie

Aktuality

Lidé 30+ se mohou registrovat k očkování

K očkování proti covidu-19 se může ode dneška jen na základě věku hlásit více než sedm milionů Čechů. O půlnoci byla oficiálně spuštěna registrace i pro lidi ve věku 30 až 34 let, kterých je přes 722.000. Podle zjištění ČTK bylo ale možné registrovat se už o hodinu dříve. Alespoň jednu dávku vakcíny už dostalo asi 66.000 z nich, přednostně se totiž mohli nechat naočkovat zdravotníci, učitelé a další vybraná povolání nebo chronicky nemocní. Od 1. června by se už mohli začít hlásit lidé nad 16 let, tedy všichni, pro které jsou vakcíny v současné době schválené.

Ilustrační fotografie

V dubnu si v ČR založilo živnost 4732 lidí, nejméně od začátku roku

Ekonomika

V dubnu si v ČR založilo živnost 4732 lidí, o 1684 méně než v březnu a zároveň nejméně od začátku roku. Svoji živnost přerušilo 6242 podnikatelů a 1525 podnikatelů ji ukončilo. I v těchto případech jde o nejnižší čísla od začátku roku. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

Ilustrační fotografie

Češi se při práci v lockdownu naučili špatnému držení těla

Magazín

Češi si z ročního home office přinesou nechtěný suvenýr: vedle kilogramů navíc i zdravotní problémy ze špatného držení těla. To potvrzují i údaje Centra zdravého sezení. „Okolo 80 % lidí, kteří nás kontaktují, řeší nevyhovující nábytek při práci z domova a z toho plynoucí bolesti zad a nesoustředěnost,“ říká Kateřina Zaydlarová z Centra zdravého sezení. Nejlepší čas skoncovat se zlozvyky přitom nastává právě nyní. Mnoho firem ukončuje svůj distanční režim a lidé by se po návratu zpět měli zaměřit na zdravější nastavení svých návyků.

Ilustrační fotografie

Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých do 24 let, hůře dopadá na ženy než na muže

Ekonomika

Komentář Lukáše Kovandy: Počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let meziročně stoupá o třicet procent, vyplývá z dat pracovního portálu Profesia.cz. Mladí lidé tak v tomto ohledu patří mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva. Mladí lidí společně se ženami tak patří k „poraženým“ pandemické situace, přičemž šrámy si mohou nést ještě řadu let po jejím skončení.

Ilustrační fotografie

Ekonomika

Nezaměstnanost zůstává nízko. Maláčová by však mohla upustit od neprofesionální praxe zveřejňování míry nezaměstnanosti na svém twitteru

Komentář Lukáše Kovandy: Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 4,2 procenta, jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém twitteru. Opakované zveřejňování takto zásadního, potenciálně kurzotvorného údaje „polooficiálně“, na twitterovém účtu ministryně, nesvědčí o nejvyšší možné míře profesionality resortu.

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

Smrtící rok 2020: v Česku zemřelo nejvíce lidí v historii země

Ekonomika

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Loňský rok se do dějin novodobé České republiky zapíše temně. Zemřelo totiž nejvíce lidí v její historii, píšící se od roku 1993. Počet zemřelých činil v roce 2020 celkem 129,3 tisíce osob. Meziročně zamřelo o patnáct procent lidí více. Zvláště závažná byla nadúmrtnost na přelomu měsíců října a listopadu 2020, ovšem negativně se do statistiky úmrtnosti zapsalo celé loňské poslední čtvrtletí. Důvodem je pochopitelně podzimní vlna pandemie onemocnění covid-19.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.