Snímky z války mohou spustit sekundární trauma. Jak se vůči němu obrnit?

A sledování takovýchto drastických videí může diváka poznamenat, napsala na svém webu televize Deutsche Welle (DW). V článku hledá odpověď na otázku, jak dnes mohou uživatelé sociálních sítí zůstat v obraze a zároveň chránit své duševní zdraví.

Termín sekundární trauma označuje úzkost nebo negativní emoční jevy, které plynou ze zprostředkované zkušenosti. Jinými slovy, sekundární trauma může nastat, když se člověk dozví o přímých traumatických zážitcích jiné osoby, nebo je vystaven drsnému či znepokojivému obsahu v podobě obrázků nebo videí. Obzvláště nebezpečný z pohledu duševního zdraví je přitom opakovaný kontakt se zneklidňujícím materiálem.

Studium psychologických následků kontaktu s drsným obsahem na sociálních sítích je poměrně novým oborem vědeckého bádání. To samé platí o zkoumání účinných protiopatření. Jedním z těch, kdo se těmto otázkám věnují, je Sam Dubberley. Ten vede tým "digitální investigace" při organizaci Human Rights Watch a byl spoluautorem analýzy na téma očitých svědectví v médiích a zprostředkovaného traumatu.

"Buďte vždy připraveni, vyhýbejte se překvapením a připravte se na znepokojivý obsah, kdykoli se pohybujete on-line," řekl Dubberley. Jeho bádání se sice soustředilo na sekundární či nepřímé trauma v kontextu novinářské práce a lidských práv, některá z jeho zjištění ale mohou posloužit jako vodítka i pro běžné uživatele sociálních sítí, kteří sledují obsah z války na Ukrajině. "Buďte sami k sobě upřímní. Když uvidíte něco znepokojivého, co vás zasáhne, přiznejte si to. Nezameťte to pod koberec a nepředstírejte, že se vás to nedotklo, když tomu tak je," zdůrazňuje Dubberley.

Důležité je také zmínit, že každý jsme jiný a že reakce na stejné či podobné momenty se liší. Kromě toho do velké míry záleží na tom, jaký stav mysli převládá ve chvíli, kdy na problematický obsah narazíme. Když někdo potenciálně traumatizující materiál očekává, může se předem obrnit vůči tomu, co se může objevit na jeho obrazovce. Individuální jsou přitom i spouštěče negativních stavů. Pro některé to mohou být krvavé záběry zranění, pro jiné třeba smutný nebo zoufalý pohled dítěte.

Osobní vazby na danou událost také hrají roli a neexistuje univerzální metoda nebo návod pro všechny scénáře. Jistá opatření a aktivity nicméně mohou pomoci negativní dopady omezit.

Již zmíněná připravenost na to, že se ve výběru příspěvků mohou kdykoli objevit děsivé záběry, představuje důležitou strategii. Zároveň by se neměla podceňovat síla zvuků. Vědecké poznatky svědčí o tom, že v lidské mysli mnohem silněji než obrazový materiál utkví zvuková stopa třeba v případě, že sledujeme, jak se někomu děje vážné zranění. Uživatelům sociálních médií se proto doporučuje mít při prohlížení příspěvků vypnutý zvuk.

Při sledování videí z války by také uživatelé sociálních sítí měli zmenšit velikost přehrávání a vypnout automatické spouštění klipů. Vždy je kromě toho možné od obrazovky odvrátit zrak. Doporučují se také pravidelné přestávky od používání telefonu či počítače, aby nenastala situace, že bude člověk celý den vystaven nepřetržitému proudu válečných snímků.

Ti lidé, na kterých se události podepíší, by se měli mít na pozoru před varovnými signály, jako jsou problémy se spánkem, nadměrné užívání alkoholu nebo drog, a měli by o svých pocitech mluvit s jinými lidmi. Mohou to být příbuzní, kamarádi nebo kolegové, a v případě, že by zmíněné problémy přetrvávaly, také profesionální pomoc.

Válka vyvolává obrovské množství utrpení a traumatu, nejen pro Ukrajince, kteří jsou zasažení přímo. Jakkoli je důležité zůstat informovaný, uživatelé sociálních sítí by měli mít neustále na paměti možná úskalí, která hrozí při kontaktu s digitálním obsahem, ať už na něj narazí kdekoli.

Témata:  válka,  stres,  lidé