Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých do 24 let, hůře dopadá na ženy než na muže

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let meziročně stoupá o třicet procent, vyplývá z dat pracovního portálu Profesia.cz. Mladí lidé tak v tomto ohledu patří mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva. Mladí lidí společně se ženami tak patří k „poraženým“ pandemické situace, přičemž šrámy si mohou nést ještě řadu let po jejím skončení.

Ke konci března bylo v evidenci úřadu celkem 12 785 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 261 méně, meziročně pak o 3 544 více. Bez práce bylo k poslednímu březnovému dni celkem 9 491 bývalých studentů. 

Dramaticky klesá zájem zaměstnavatelů například o mladé o absolventy učňovských oborů, kteří kvůli pandemii neměla možnost projít si v rámci výuky praxí ve firmě. Tuto ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce mohou mladí absolventi dohánět léta, Jsou tedy ve značné nevýhodě, která jen tak nepomine. 

Z hlediska pohlaví pak pandemie dopadá hůře na ženy než na muže. Hloubí ovšem příkopy nerovnosti napříč celou českou společností.  

Těsně před jejím propuknutím, koncem února 2020, si zaměstnání na tuzemských úřadech práce hledalo celkem 227 369 lidí, z toho 110 519 žen. Ženy tehdy tvořily 48,6 procenta všech uchazečů.   

Koncem letošního března však již byla situace jiná. Z 306 616 uchazečů o práci bylo 154 440 žen, tedy 50,4 procenta. Žen, které si hledají práci, tedy za rok pandemie přibylo 43 921, zatímco mužů je o 35 326 více.   

Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod (např. jako prodejní asistentky), ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony, kadeřnictví atp. Zato „mužské obory“ typu těžšího průmyslu zůstávají pandemickou situací z velké míry nezasaženy, neboť nedochází k jejich plošné uzávěře.  

Navíc se hloubí příkop právě mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená, o nichž už byla řeč.   

Témata:  nezaměstnanost lidé

Aktuálně se děje

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Tomáš Ručka, odborník na automobilový průmysl

Rozhovor

Elektromobily a politika: Probuzení Evropy z ekologického snu?

Evropský parlament plánuje zákaz spalovacích motorů do roku 2035, ale automobilky couvají. Proč se někteří výrobci vrací k tradičním spalovacím motorům a co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu? S Tomášem Ručkou, motoristickým novinářem a milovníkem automobilů, rozebíráme ekonomické a ekologické aspekty výroby a provozu elektromobilů, jejich dopady na spotřebitele a průmysl.